Rekonstrukce náměstí U Sv. Jiří a Vikářské ulice

autorský popis projektu

zdroj: https://www.hsharchitekti.cz/index.php?lang=cs&page=project&name=upravy-jirskeho-namesti-na-prazskem-hrade/

Jedinečnost Jiřského náměstí spočívá v mnohotvárnosti historických vrstev koncentrovaných v malém prostoru. Návrh nerozlišuje kvalitu ani historickou původnost nebo cennost typů stávajících fragmentů dlažeb – ponechává je v plném rozsahu. Místa vyplněná asfaltem a betonem jsou nahrazena novou žulovou řádkovou dlažbou. Celek náměstí včetně Vikářské ulice je protkán abstraktním vzorem z obdélných ploten, který pevným řádem stmeluje všechny plochy. Rastr svou geometrií přímo navazuje na strukturu výdlažby sousedního III. nádvoří a spolu s jednotlivými starými fragmenty posouvá plochu do polohy abstraktní grafiky. Součástí celkové úpravy prostoru náměstí je umístění původní barokní kašny a mobiliáře, který tvoří pískovcová lavice před vstupem do NG, ocelové lavičky a odpadkové koše.

studentská recenze projektu

Martin Krejčí, 01/2024 U6 2023 – Tendence: Zárodky proměny Pražského Hradu

Jiřský svetr

Začnu velmi netradičně tím, když budu tvrdit, že mnozí z nás si pamatujeme anebo známe z vyprávění, že v počátku devadesátých let při prvotní euforii se mnoho záležitostí řešilo ne zrovna legální anebo morální cestou nejen z důvodu chybějící legislativy. Některé zakázky byly přihrávány známostem či prvnímu, kdo se ozval anebo přišel na mysl. Podobně tomu bylo i na Pražském hradě. Tento projekt však byl jedním z prvních, které byly vybrány veřejnou architektonickou soutěží. A dle výsledku mohu soudit, že to byl správný krok, jenž vedl k mimořádně velmi dobrému výsledku.

Jedinečnost Jiřského náměstí, jednoho z centrálních prostorů Pražského hradu, spočívá v rozmanitosti historických vrstev a v jejich koncentraci na tak malém prostoru. Koncept celého návrhu realizovaného v roce 2002 autoři přirovnávají ke svetru sešitém z různých kusů látek, tzv. patchworku, což je sice stručný, ale dle mého názoru velmi přesný popis. Rozdílné materiály a typy stávajících dlažeb jsou chápány jako fakta uložená do paměti místa – nerozlišuje se jejich kvalita a historická původnost – jsou ponechány v plné míře a doplněny o tehdejší současné.

Plochy, které byly vyplněny asfaltem a betonem, byly nahrazeny novou žulovou řádkovou dlažbou. Ta spolu se všemi fragmenty vytváří jeden spojitý povrch. Celé náměstí spolu s Vikářskou ulicí je umě a s citem protkáno jako svetr novým vzorem – abstraktní mřížkou z obdélníkových ploten, jež stmeluje všechny plochy pevným řádem. Stávající dlažba je přitom novému vzoru podmalbou. Tento počin dokáže vstřebat a s lehkostí navázat na tak odlišné světy, jako jsou monumentální Plečnikova dlažba Třetího nádvoří, chaotické fragmenty původní dlažby Jiřského náměstí a měřítkem naprosto odlišné Vikářské ulice, které mimořádně prospívá zvolené jemné měřítko. Ještě jeden zvláštní význam je třeba přiznat dlažbě – v kontrastu s Třetím nádvořím přiznává původní modelaci terénu a dává tušit skrytou existenci skalnatého ostrohu.

Celému vizuálně přehlednému a volně průchozímu prostoru náměstí kromě umístění původní barokní kašny vévodí jediný strom na celé ploše – lípa stojící bokem v místě bývalé předzahrádky kanovnických domů na pomezí náměstí a Vikářské ulice. Nabízí se otázka, zda komplexní zadláždění celého místa by nezasloužilo pro předejití vzniku tepelných ostrovů doplnění o více zeleně. Podle mě je toto jeden z těch případů, kdy jeden strom udělá více užitku, než například celý bosket či stromořadí, jelikož kontext místa, vizuální exponovanost, ale i historická stopa pod pochozím povrchem zaslouží úctu a přednost před jinak dobrým úmyslem.

Jediným pomyslným žmolkem na jiřském svetru se mi jeví mobiliář. Ten sice tvoří spolu s poklopy od kanalizací jednotnou estetickou sadu, avšak řešení samotných ocelových laviček, nepočítaje pískovcovou lavici u vstupu do Baziliky svatého Jiří, neodpovídá síle a přesvědčivosti návrhu zádlažby. Navíc jejich kovová studenost jako by odrazovala návštěvníky od posezení na delší čas. Naopak v létě při přímém svitu slunce nemusí být příjemný dotyk holou kůží.

Jiřský svetr sešitý z fragmentů různě starých látek pospojovaných novým kusem textilu s nadčasovým vzorem ladícím s celým hradním šatníkem bych si oblékl jak před více než dvaceti lety, tak i dnes, a to i přes to, že trochu žmolkovatí. Jeho souznění s bezprostředním okolím a zároveň svébytné řešení, které však ctí sebevědomé pojetí Třetího nádvoří, dosud nezestárlo a stejně tak jako Plečnikovy realizace velmi lehce zapadlo do komplexního patchworku historických i nedávných architektonických a urbanistických zásahů v areálu Pražského hradu.

odkazy a zdroje

• zdroj informací:
  https://www.hsharchitekti.cz/index.php?lang=cs&page=project&name=upravy-jirskeho-namesti-na-prazskem-hrade
  
• zdroj informací:
  časopis Architekt, vydání 9/98, SOUTĚŽ NA ŘEŠENÍ JIŘSKÉHO NÁMĚSTÍ A VIKÁŘSKÉ ULICE NA PRAŽSKÉM HRADĚ, str.27-32
  
• zdroj informací:
  https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_U_Svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%A–
  
• zdroj obrazové přílohy 1:
  https://www.google.com/maps/@50.0869319,14.4067813,436a,35y,318.28h,58.1t/data=!3m1!1e3?entry=ttu
  
• zdroj obrazové přílohy 2:
  https://www.google.com/maps/@50.0908312,14.4013518,538m/data=!3m1!1e3?entry=ttu
  
• zdroj obrazové přílohy 3:
  https://www.cka.cz/souteze/databaze/uprava-jirskeho-namesti-a-vinarske-ulice-na-prazskem-hrade
  
• zdroj obrazové přílohy 4:
  Jiřské náměstí, vlastní fotografie
  
• zdroj obrazové přílohy 5:
  Vikářská ulice, vlastní fotografie
  
• zdroj obrazové přílohy 6:
  Vikářská ulice, vlastní fotografie
  
• zdroj obrazové přílohy 7:
  Jiřské náměstí, mobiliář, vlastní fotografie
  
• zdroj obrazové přílohy 8:
  Jiřské náměstí, dlažba, vlastní fotografie