Barrandez-vous
autorský popis projektu
zdroj: https://u-c.cz/portfolio/0150_barrandez-vous/
To místo nás zprvu popravdě trochu vyděsilo. Pustina ošlehávaná studeným únorovým větrem, bezdomovci hlasitě protestující proti focení, sevření mezi dotírajícím normalizačním sídlištěm, frekventovanou hučící výpadovkou bůhvíkam, strašidelnými krabicemi skladů, barevně uřvanou benzínkou a navazující bahnitou savanou, na které může vyrůst za pár let cokoliv, jen ne vítaný soused. Soudobé příklady blízkých realizací tyhle fobie jen posilují. Řečeno se starověkými kartografy- zde žijí lvi, s literáty pražských sídlišť- tady chcíp pes. Kurva beznaděj, hovno budoucnost.
Ptáme se sami sebe, jestli bychom tady uměli žít, nebáli se pustit děti ven. A taky čeho se v tom neukotveném území chytit. Je nám jasné, že v sobě prvotní negativní pocity musíme potlačit, převrátit je naruby a vytvořit si tu vlastní ráj na zemi. Ostrov klidu, do kterého zasahují vnější vlivy co nejméně. Naším ústředním konceptem je vlastně to vůči okolí nejsobečtější gesto- vymezit se proti němu, nenechat ho do sebe vstupovat, nemuset se na něj dívat a skoro na něj zapomenout. Nechat všechno venku, za dveřmi.
Řešením je pro nás jakýsi dům- hradba, který obíhá pozemek po jeho obvodě. Oprašujeme možná už zkamenělé téma ústředního dvora, do kterého je dům otočen. Baví nás pohrávat si s reklamním sloganem záměru. Barrandez- vous. Na první poslech jsou to jasně Barrandovy vousy. Ano, věhlasný francouzský geolog (a domnělý Nerudův otec), po kterém je čtvrť pojmenovaná, toť slavný nositel dlouhých licousů, které po propsání do parcely vytvářejí zajímavé objemy. To je ale málo, s odkazem na rande coby schůzku se nám vybavuje srdce, které je ochoten každý z účastníků tomu druhému poskytnout. Měkké křivky tak důležitého orgánu převedené do půdorysné stopy domu už tu nejsou tak cizorodé, oblý prostor uvnitř dodává pocit jistoty a bezpečí. Důkladné studium územního plánu potvrzuje myšlenku vytvoření rajského dvora uprostřed, zelený pruh však z námi nepochopitelných důvodů musí pozemkem prosvištět naskrz podoben zlomenému šípu. Nevadí, prstenec domu stlačujeme k zemi přesně v místech, kde poručila zvůle urbanisty. Z uzavřeného vnitřního prostoru je rázem roklina nebo kaňon, navážeme-li na úvahy o geologii. Nebo taky ženské lůno, domýšlíme-li příběh o prvním rande. S hmotou teď už dvou protilehlých domů se dá pracovat na sto různých způsobů, uskakovat s nimi po patrech, jednotlivé moduly bytů vysouvat, zatlačovat, natáčet, vynechávat či přidávat. Efektem jsou terasy, přesně to druhé slovo, které se člověku vybaví, když řekne barrandovské a k tomu luskne prsty. Parků a zahrad je po Praze bezpočet, kde jinde se tu ale inspirovat filmem a slavnými scénami, než právě na Barrandově, pár set metrů od filmových laboratoří. V našem uměle vytvořeném a bedlivě střeženém ráji mezi domy jsou nevtíravě citovány pasáže z těch nejslavnějších kousků filmového plátna. Reliéf Barrandova obličeje propsaný do terénních úprav umělé krajiny uvnitř.
Střípky příběhu, které dávají projektu tolik potřebnou odlišnost od dalších podobných záměrů. Jednotlivé nastíněné scény jako filmová políčka položená přes sebe, jeden celkový dojem, do kterého je propsáno všechno. U oscarového díla nelze vynechat jedinou scénu, jediný záběr. Stejně tak u našeho domu, který je zatím ve fázi nástřelu scénáře. Toto jsou dějové linky, které chceme dál rozvíjet, aby příběh legendu o domě nešlo přehlédnout a nedalo se na ní zapomenout. To be continued…
studentská recenze projektu
Tereza Nováková, 01/2021, U6 2020 – Jaká bude Praha zítra?
Oáza v zajetí silnice
Barrandez–vous je rezidenční projekt, který vzniká na pražském Barrandově, v těsné blízkosti čtyřproudé komunikace K Barrandovu a pětipodlažních panelových domů na sídlišti Barrandov. O návrh se postaralo architektonické studio under-construction architects s.r.o. ve spolupráci se známým krajinářským ateliérem Flera.
Jeho ambicí je využít pro bydlení poměrně nehostinné místo, které však disponuje dobrou dostupností centra Prahy pomocí MHD a hlavního tahu městského okruhu. Jedná se o soubor dvou pětipodlažních staveb, který vytváří relativně uzavřený celek obrácený sám do sebe. Vymezuje se vůči svému okolí tak, aby mohl nabídnout svým rezidentům co nejvyšší komfort v takto neukotveném prostředí. Velkou část projektu tvoří zelený vnitroblok sevřený mezi dvěma bytovými domy, který je určen především rezidentům, ale je přístupný i veřejnosti.
Komplex se pyšní tím, že každá jednotka má alespoň malý balkón, což je standard, který by měl být v dnešní době koronavirové krize a homeofficů již samozřejmostí. Ideu do sebe obráceného komplexu nevidím jako úplně zcestnou v kontextu aktuální pandemické situace. Přesun pracovní náplně některých odvětví do domácího prostředí, podpořený velice rychlým vývojem informačních technologií, způsobil přesun části kontaktních činností do virtuálního prostoru a změny ve standardních vzorcích chování lidí a na to navazujících požadavcích na bydlení.
I když se pandemická situace za určitou dobu možná zklidní, společnost zůstane pravděpodobně ovlivněna napořád. Z toho vyvozuji, že bytové komplexy jako je tento se mohou stát žádanější. Lidé, kteří část týdne pracují z domu a částečně dojíždějí na jednání do města, potřebují příjemné zázemí domova, které jim takový komplex s přidanou hodnotou obytného dvora může poskytnout. Objem času trávený doma narůstá a kvalita domácího prostředí má velký vliv na psychiku lidí.
Co ale vidím jako problém tohoto projektu, je sociální udržitelnost. Může se zdát, že projekt bude vytvářet pěkné komunitní bydlení pro své obyvatele, že ve vnitrobloku se budou pravidelně konat sešlosti, ale realita může být jiná. Komplex o široké škále 169 bytů je rozčleněn do 14 sekcí, což rozděluje projekt na velice malé komunity: na jednu sekci připadá jen 12 bytů. Cesta z bytu na MHD přes dvůr nevede. Pravděpodobnost tvorby sousedských vztahů formou potkávání se ve společných prostorech je tím tedy velice omezena.
Problémem může být též forma vlastnictví bytů. Nemyslím si, že lokalita bude lákat klienty, kteří by si chtěli byt koupit na celý zbytek života. Spíš bude zajímavá pro mladé páry, které byt za pár let plánují vyměnit. Nebylo by tedy prospěšnější, kdyby se jednalo o komplex nájemního bydlení, který by měl jednoho správce, což by zjednodušilo údržbu objektu i zeleně, namísto osobního vlastnictví? V české společnosti nejsme zvyklí na nájemní bydlení. Ale v případě tohoto projektu mi nepřijde tato forma úplně zcestná.
Přestože se komplex Barrandez-vous jasně vymezuje vůči stávající struktuře a postrádá městotvornost, může v něm vzniknout poměrně příjemné bydlení, i přes nevýhody lokality, pokud bude zajištěna péče o navržený vnitroblok. Projekt není ničím objevný, ale je v něm vidět snaha o koncepčnost, což se o většině nové bytové výstavby v podobných lokalitách říct nedá.
odkazy a zdroje
- zdroj informací: ——– doplnit——–
- zdroj informací: ——– doplnit——–
- zdroj informací: ——– doplnit——–
- zdroj obrazové přílohy 1: ——– doplnit——–
- zdroj obrazové přílohy 2: ——– doplnit——–
- zdroj obrazové přílohy 3: ——– doplnit——–
- zdroj obrazové přílohy 4: ——– doplnit——–
- zdroj obrazové přílohy 5: ——– doplnit——–
