Port 7

autorský popis projektu

zdroj: https://www.dam.cz/cs/portfolio/port-7

Novostavba polyfunkčních budov

Projekt Port7 má celkovou rozlohou 48.000 m2 nových užitných ploch. Na břehu řeky bude vybudován administrativní areál s veškerou potřebnou občanskou vybaveností – obchody, restauracemi, školkou/školou, hotelem nebo krátkodobým ubytovacím zařízením. Součástí kampusu bude i přístav pro motorové a malé čluny. Nábřeží a mola budou místem kulturních a společenských akcí i prostorem pro vodní sport.

Návrh revitalizace a konverze stávajícího brownfieldu areálu bývalého podniku výroby prefabrikátů Wolf-Prefa v Holešovicích je realizován mezi Trojským mostem a mostem Barikádníků. Ze severu je území vymezeno Vltavou a z jihu tratěmi ČD – nádraží Holešovice.

Propojení stávajících městských částí s novým areálem a řekou je v návrhu realizováno pro pěší průchodem pod železničními nástupišti Nádraží Holešovice a dále příjezdy automobilem do garáží komplexu ze západu a východu. Nová výstavba areálu je výškově usazena na podnoži navazující na průchod z nádraží ČD nad výpočtovou hladinou záplav Q 2002. Parter je částečně krytý pergolou z lamelových prvků, který pocitově odcloňuje a zklidňuje parter a odděluje ho od vyšších částí staveb. Administrativně-obchodní parter se postupně rozvolňuje do pozice pobytových luk a doplňkové zeleně přes kaskádu nízkých teras, které meandrují mezi objekty v severní frontě.

Tři administrativní objekty (věže) vzájemně propojené krčky při jižní straně komplexu drží kolmou pravidelnou pozici k ose železniční dráhy a vytvářejí přechod k rozvolněné zástavbě v severní frontě. Zde jsou pak čtyři samostatně stojící vějířovitě umístěné nižší věže s funkčním využitím na kanceláře, hotel a školu. Pootočení těchto objektů od přímé osy sever – jih umožňuje větší výhledovou i pohledový komfort obyvatel i návštěvníků. Ubytovací objekty v severní frontě při řece jsou ze shodného důvodu v patrech odlehčeny průběžným systémem lodžií/ balkónu.

Administrativní hmoty jsou v území objemově a pohledově dominantnější, akcentují polohu nádraží a vytvářejí akustickou bariéru i určitý kontrast s hotelovými věžemi a školou směrem k řece. Maximální počet nadzemních podlaží centrální jižní věže je deset, v podnoži jsou umístěna dvě podzemní podlaží určené pro parkování, sklady a technologie.

Projekt počítá s napojením a průběžným zprůchodněním levého břehu Vltavy Holešovickým meandrem v ose východ-západ směrem do Trojské kotliny s realizací cyklistické a pěší stezky a zatraktivněním břehu s vytvořením rekreačních a pobytových ploch napojených na plánovanou říční městkou dopravu a dále navazující na zmíněný bezbariérový průchod pěších návštěvníků z metra a nádraží Holešovice.

V rámci areálu jsou zachovány a rekonstruovány objekty bývalého hospodářského dvora „U Šimků“, který bude rekonstruován na wellness a saunové centrum a původní halový objekt Armovny – v projektu nově navrženy sportovní lofty. Zeleň vytváří oddychová místa s pobytovými loukami. Říční břeh počítá s budoucí zastávkou říční tramvaje.

Projekt je navrhován s cílem získat certifikaci LEED Platinum a dále také v certifikačním systému WELL zaměřeném na zdravé vnitřní prostředí.

studentská recenze projektu

Hynek Pluskal, 01/2025 U6 2024 – Praha jako 15min město

Holešovice u vody

Zájem o brownfieldy na okraji historického centra Prahy prudce stoupá. Karlín, Smíchov, Holešovice zastavují jich nespočet. Port7 – je ještě ne zcela dostavěný areál sedmi budov od DAM architektů u vltavské vody, které jsou sevřené dvěma mosty a holešovickým nádražím. Pozemek koncernu Skansky zaplnila generická výplň budov. Výplň není integrovaná, je jenom napojená na své okolí. Vysoké mohutné budovy a jejich osová symetrie vytváří monumentalitu, svou dominancí si tyto korporátní kancelářské budovy pro sebe pocitově uzurpují veškerý okolní prostor.

Náhodný návštěvník, vynořený z podzemního železničního labyrintu, se ocitne na sevřené holé pláni, na které chybí ještě dvě nezrealizované budovy. Pláň poskytuje nucený panoramatický výhled na protilehlý břeh s překrásnými vinicemi za řekou na kopci. Výhled se zdá být určen pro kolemjdoucí obyvatele, ale ve skutečnosti je určen kancelářím. Provizorní travnatou pláň kříží vysypané štěrkové cesty a doplňuje ji neobvyklý sedací zařízení se zbytečnou zelení uprostřed mobiliáře, kde je tráva, která je také na zemi. Komunitní zahrádka nad protipovodňovou zdí obepíná prázdnou pláň a vnáší na ni chybějící neklid.

Zpáteční návrat přes podzemní železniční labyrint je nemožný, návštěvník byl uchvácen osovou monumentalitou budov, ztratil pojem, kde se předtím vynořil…

Nový městotvorný veřejný prostor je vybaven pronajímatelným přízemím, jeho jednotná prosklená fasáda se leskne tak, že znesnadňuje kontakt s vnitřkem obchodních služeb. Budovy, vystupující z hmoty mají volné přízemí a skrývají gradovanou dvojici šikmých sloupů, vzbuzující zděšení z pádu objektu. Veřejný prostor lineárního charakteru se na svých koncích napojuje na město. Napojení je nepřirozeně vynucené symetrií, z jedné strany vede postavenou lávkou zvláštní dlouhou klikatou úzkou pěšinkou ke chodníku rušné silnice a téměř pod most, kudy nikdo nechodí. Z druhé strany je prostor sveden na malé bezvýznamné parkoviště. Člověk je rád za každé propojení, třeba i špatné, v tomto izolovaném území.

Komplex budov po stranách doplňují nenápadné dopravní struktury parkovišť příjezdů a vjezdů do podzemního parkoviště. Svažité cesty, které jsou technického rázu, rozdělené segmentovitě prefabrikovanými vyrovnávacími schodišťovými stupni zavedou návštěvníka z budov přímo k náplavce. Z nižší pozice u vody se zdají stojící budovy ještě vyšší, než jsou, přestože z větší vzdálenosti se lehce snižuje jejich korporátní charakter a vysoká protipovodňová zeď je sprejery označkována, jako by už byla dávno jejich.

Vysázené stromky tuto postříkanou zeď nikdy zcela nezakryjí. Stromy se logicky napojí na stávající zeleň kolem vody, u které je vedená tepna pro pěší a cyklisty. Ta se vynořuje zpoza mostů, na druhé straně mizí do podmostí. U cyklostezky je velké parkoviště pro kola a to i sdílená kola. Cesta je diferencovaná na paralelní pomalé pěší cesty relaxačního charakteru a je doplněná o účelné sezení. Odtud je výhled částečně zacloněný zakotvenými loděmi, mezi mini i lodí Altenburg 1964, která se v noci mění v hlučnou extravagantní zábavu pro mladé.

V blízkosti kultivovaného území je také území nekultivované, kde se válí zbytky betonových prefabrikátů, příbytky bezdomovců, rozházené odpadky, drobné skládky či budova na spadnutí s krásnou falešnou fasádou. Také se zde tyčí sloupy, připomínají předešlou éru, kdy zde stála panelová továrna.

Řešené území je místem mnoha kontrastů – kanceláří, poklidné náplavky, zanedbaného území a lodi Alterburg.

studentská recenze projektu

Barbora Světlíková, 01/2025 U6 2024 – Praha jako 15min město

Nový svět za holešovickým nádražím

Pražské Holešovice procházejí velkým množstvím změn a v dříve průmyslové čtvrti začíná vznikat mnoho zajímavých a různorodých developerských projektů jako je Vltavská filharmonie, Bubny-Zátory nebo třeba revitalizace Výstaviště, které postupně proměňují více či méně výraz neucelené čtvrti.

Jedním z nově vznikajících projektů je i Port7, který zaujímá své místo na břehu Vltavy přímo u Nádraží Holešovice. Dříve zde bývala výrobna prefabrikátů Wolf-Prefa, která ukončila svůj provoz v roce 2013 a lokalita tak čekala na nové využití. To mu v roce 2018 dala společnost Skanska ve spolupráci s DAM.architekti. Na dříve průmyslově využívaném místě se nyní tyčí administrativní areál s komerčními prostory, ke kterému se v budoucnu připojí dvě bytové stavby.

Umístění areálu by se zdánlivě mohlo zdát atraktivní. Leží na frekventovaném dopravním uzlu a zároveň u klidného břehu řeky. Holešovické nádraží a jeho okolí však není úplně příjemným a bezpečně působícím místem – vyskytují se zde bezdomovci a drogově závislí lidé. I přes aktuální neatraktivitu lokality ale projekt vytváří jakousi spojku mezi Vltavou a nádražím pomocí průchodu, který z nádraží k řece vede.

Zmíněný průchod je pro pěšího člověka jedna z těch příjemnějších cest, kudy se ke komplexu dostat. Další možností je příchod od Trojského mostu či mostu Barikádníků a obě možnosti jsou určeny spíše pro řidiče. V případě, že projdete průchodem pocítíte zvláštní pocit, jako byste cestovali mezi dvěma světy rychlostí blesku. Ze zašlého okolí holešovického nádraží, kde se mísí různé sociální vrstvy vstoupíte do světa businessu, kde je vše až vyumělkované.

Stavba má silně korporátní charakter, a tak jako u mnohých soudobých se setkáváme s neosobním betonem, lehkým obvodovým pláštěm se spoustou prosklených ploch a hliníkovým rastrem. Je však nutno zmínit snahu tvůrců o výškové napojení na okolí. Z jedné strany Vltava a z druhé Nádraží Holešovice. Architekti směrem k nádraží navrhli vysoké budovy propojené nižšími, které slouží jako průchozí krky. Díky přirozeně vytvořené cloně návštěvník komplexu stěží pozná, že hned za jeho zády projíždějí vlaky. Směrem k řece se zástavba rozvolňuje a v současné době zde stojí dvě samostatné nižší budovy, které v budoucnu doplní dva samostatně stojící bytové domy.

Těžko říct, zda je to novostí projektu či tím, že celý komplex působí jako prostor pro vyvolené. Tomu tak ale není. Budovy zde neslouží jen administrativním účelům. Je zde například fitness, kavárna, lékárna a v budoucnu bude v provozu i škola se školkou a potravinami. Díky zapojení více různorodých komerčních prostor lze očekávat i přirozené větší propojení s okolím a rozmělnění aktuální sterilizace celého komplexu.

Plochy kolem budov jsou v současné době betonové s rozsáhlými neupravovanými zelenými plochami, které budou v budoucnu zčásti zastavěny budovami. I když jsou po prostoru areálu rozmístěny lavičky, s pobytem lidí se zde nesetkáte. Podle vizualizací se předpokládá vysazení stromů a směrem k vodě zanechání velkých zelených ploch protkaných přístupovými cestami, což bude mít pravděpodobně pozitivní dopad na zvýšení návštěvnosti a větší mix uživatelů.

Vzhledem k tomu, že Holešovice procházejí velkou proměnou lze předpokládat, že Port7, který aktuálně působí cizorodě se postupem času propojí se svým okolím a nebude působit tak sterilním dojmem.

studentská recenze projektu

Karolína Šafářová, 01/2025 U6 2024 – Praha jako 15min město

Holešovice budoucnosti – tempo udává nový developerský projekt Port 7

Nový nedávno zrealizovaný projekt Port 7 od investora Skanska a ateliéru DAM Architekti na místě bývalého podniku výroby prefabrikátů Wolf-Prefa v pražských Holešovicích vzbuzuje spoustu otázek. Komplex umístěn ve velmi atraktivní lokalitě s krásným výhledem na Vltavu je jednoduše přístupný pomocí městské hromadné dopravy, vlakem nebo třeba na kole. Mají se zde nacházet prostory pro práci, pro bydlení i pro rekreaci. Jak je to ale ve skutečnosti?

Pro širší vztahy se nejdříve musíme podívat na novou územní studii Bubny-Zátory od kanceláře Pelčák a partner architekti a německého studia Thomas Müller Ivan Reimann Architekten GmbH, která má proměnit jeden z největších pražských brownfieldů na novou moderní čtvrť. Tato studie je klíčová pro budoucí návaznost projektu Portu 7 na územní jižně od nádraží Praha Holešovice, které je v současné době téměř netknuté a jehož rekultivace by mohla významně pomoci zapojení projektu do celkového kontextu lokality.

DAM Architekti navrhli na řešeném území celkem pět objektů, přičemž dominantní administrativní budova má sloužit jako hluková bariéra pro čtyři další bytové objekty. Při realizaci však byly dokončeny pouze dva krajní domy a místo plánovaného bydlení do nich byla také umístěna administrativa. Zbylé dvě budovy zatím nejsou v procesu výstavby a není známo, kdy jejich realizace započne. Řešené území se nachází v sevření velmi vytížených dopravních tahů a na místě je otázka, zda je vůbec bytová funkce pro toho území vhodná.

V dnešní době je jedním z nejvíce řešených témat udržitelnost. Skanska se ve spojitosti s tímto projektem pyšní hned několika kvalitami jako je „udržitelnost, dostupnost, pohodlnost a hi-tech“.[1] S označením „dostupný“ nemůžeme nic jiného než souhlasit. Areál se nachází nedaleko stanice metra Nádraží Holešovice a samotného vlakového nádraží Holešovice a v okolí je přes 10 zastávek linek tramvaje a autobusu. Ale přímou pěší propojku s areálem tvoří jen jeden nově navržený podchod, jehož užívání může být především v nočních hodinách dost těžké.

Možný je také přístup cyklo dopravou, jejímiž trasami je protkané celé území Holešovic, i když se většinou jedná pouze o cyklo pruh namalovaný na ulici, která je využívaná ostatní motorovou dopravou. Při využití cyklostezek podél vody může být zážitek z cesty na kole výrazně příjemnější a v areálu nechybí ani stojany pro odložení jízdních kol.

Projekt se zaměřuje také na pohodlí uživatelů, kdy slibuje veškerou potřebnou základní vybavenost „na dosah ruky“.[2] Skutečnost ale zatím trochu pokulhává. V areálu se dnes nachází pouze bistro, fitness centrum, oční centrum a lékárna, přičemž nejbližší okolí tuto skromnou síť příliš nerozšiřuje. Opět ale musíme počítat s realizací projektu Bubny-Zátory, která by měla celkovou vybavenost výrazně posílit.

Skanska na svých stránkách obecně popisuje některé kroky, kterými udržitelnosti v projektu dosahuje, jako je stoprocentní využívání energie z obnovitelných zdrojů, využívání LED osvětlení, výtahy s rekuperací nebo ekologický systém chlazení a topení.[3]  Dále si můžeme všimnout poměrně velkého množství zpevněných ploch, kde tudíž nemůže docházet k vsakování vody a o nic lepší to není ani na pobytové zelené ploše, pod kterou se nacházejí podzemní garáže.

V současné době, v celkovém kontextu své realizace, působí projekt Port 7 spíše vytrženě z místa a nedokončeně. Jde zřejmě o to, že se počítá s proměnou dalších okolního brownfieldů podle nové a dnes již konečně platné studie Bubny-Zátory. Na její realizaci si ale musíme ještě pár let počkat.

[1,2,3] Skanska a.s., Port7 by Skanska | http://www.skanska.cz http://www.skanska.cz [online]. Dostupné z: http://www.skanska.cz [citováno 15. 1. 2025]

odkazy a zdroje

• zdroj informací:
  DAM.architekti. port 7  | DAM.architekti [online]. Dostupné z: http://www.dam.cz/cs/portfolio/port-7 [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj informací:
  Skanska a.s., Port7 by Skanska | http://www.skanska.cz http://www.skanska.cz [online]. Dostupné z: http://www.skanska.cz [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 1:
  PRAGUE CITY TOURISM. Altenburg 1964. Prague City Tourism [online]. Dostupné z: prague.eu [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 2:
  INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Geoportál Praha [online]. Dostupné z: geoportalpraha.cz [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 3:
  DAM.architekti. port 7  | DAM.architekti [online]. Dostupné z: http://www.dam.cz/cs/portfolio/port-7 [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 4:
  Google Maps. [online]. Dostupné z: http://www.google.com/maps [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 5:
  POLÁK, Michal. Aktuálně.cz. Aktuálně.Cz – Víte, Co Se Právě Děje [online]. Dostupné z: magazin.aktualne.cz [citováno 11. 12. 2024]
• zdroj obrazové přílohy 6:
  MOOS, Jiří. Zapomenuté místo uprostřed města, eArch.cz [online]. Dostupné z: http://www.earch.cz [citováno 11. 12. 2024]
  
• zdroj obrazové přílohy 7:
  SOLIDPIXELS. Rivery Holešovice – GEONE. GEONE [online]. Dostupné z: http://www.geone.cz [citováno 11. 12. 2024]