Modřanský Háj
autorský popis projektu
zdroj: https://www.a69.cz/modransky-haj/em>
Koncept obytného areálu na rozhraní urbanizovaného území a volné krajiny se snaží na základě analýzy místa a zadání nabídnout současný pohled na bydlení v bytových domech středního standardu.
Návrh nabízí alternativu k převažujícímu trendu zástavby příměstských lokalit. Středně podlažní zástavbu solitérních činžovních vil nahrazujeme koncentrovanější nízkopodlažní zástavbou inspirovanou bydlením v rodinném domě.
Jednotlivé nízkopodlažní bloky vytvářejí vnitřní intimní prostory propojené do okolní krajiny přehledně orientovanými cestami. Návrh se snaží rozvinout téma bydlení charakteristické pro rodinný dům v prostoru obytného domu, především z pohledu nízkopodlažnosti, velkého podílu zeleně, propojení s vlastní zahradou, jednoduchého parkování, dostatečných ploch zázemí, bezpečnosti a intimity.
Leitmotivem návrhu je heslo: byt = rodinný dům = chata
Koncept
Koncept vychází z morfologie pozemku, provázanosti s krajinou a ze vztahu k městu. Zásadním motivem návrhu je integrace obytného souboru do urbánní a sociální struktury Komořan v duchu hesla: být součástí ne satelitem.
Modulace svahu do formy podélných terasových bloků vytváří platformu pro umísťování jednotlivých typů domů. měřítko a velikost teras je odrazem analýzy urbanistické kompozice navazující stávající výstavby RD. Protažením stávajících ulic – vzniká základní horizontální kostra nového souboru. V opačném směru – kolmo na svah je rytmizace teras podřízena maximální prostupnosti území.
Důležitou vlastností stávající zástavby RD je optimalizace společných prostor. Vnější prostory jsou většinou zahrnuty do soukromých zahrad, nezůstávají rozpačité meziprostory bez jasných majetkových a prostorových vztahů. Naopak volné plochy se čitelně vymezují jako veřejné a poskytují dostatek prostoru pro zájmovou činnost dětí i dospělých.
Hmotové a prostorové řešení
Hmotové řešení pomáhá definovat terasovité formování místa a svým horizontálním uspořádáním navazuje na přirozenou morfologii. Jednotlivé objekty jsou situovány na podélných terasách. Bloky teras vymezují hierarchizované uličky, náměstíčka a v místě nástupu do obytného souboru centrální společenský prostor – piazzetu. Kompozice otevřených prostorů – uliček, náměstí, dvorů a dvorků vymezených opěrnými zdmi, oplocením, domy a parterem navazuje tradiční atmosféru venkovské zástavby až mediteránního charakteru s pocitem bezpečí a soukromí.
studentská recenze projektu
Bc. Matěj Dědek, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým
Byt rodinný dům chata
Komplex je lokální i městskou periférií, nachází se na severním okraji Modřanského háje. Z hlediska návaznosti na okolí i okraji urbanizovaného území a prostupnost je tedy omezena. Občanské i veřejná vybavenosti rovněž není nejlepší. Navzdory tomu je bydlení v těsném kontaktu s přírodou a rekreace je v okolí, kde je klid velmi přirozená a žádaná. Z hlediska městotvornosti je projekt spíše průměrný a jen málo reaguje na své bezprostřední okolí.
Jedná se o soubor monofunkční, kde je jakákoliv adaptabilita na komerční či administrativní prostory do budoucna nemožná. Soubor je čistě obytný, ale snaží se být svou skladbou rozmanitý a pestrý, což se mu daří.
Práce s krajinou a enviromentální složkou je patrná v hladině zástavby celého souboru a prací s terénem, který je zde členitější a půda tak byla patrně využitá při modelaci upraveného terénu. Navzdory tomu, je po zkušenostech občanů nekvalitně provedené odvodnění zahrad a tvarování terénu je mnohdy nefunkční.
Jedná se o jednoduché monolitické stavby bez atypů standartní výstavby a do budoucna je tak velmi pozitivní jejich následná renovace, kdy jednotky jsou menší a je tedy snadnější jejich následná údržba. Projekt nepřináší nijak výjimečné domy nejsou energeticky pasivní ani soběstačné.
Prostupnost celého komplexu je z pohledu chodce horší, menší uličky jsou nepřehledné a auta celým souborem neprojedou. Dostanou se pouze do podzemního parkingu. Urbánní prostředí je zřejmě dle záměru autora minimalizováno a zjednodušeno. (dláždění), a to zřejmě buď kvůli budoucí údržbě (je všech, ale zároveň nikomu nepatří) nebo kvůli bezprostřední blízkosti Modřanského háje, který je ke každodenní rekreaci dostatečný.
Sociálně je projekt potenciálně nebezpečný, a to ve smyslu, že velmi pravděpodobně bude fungovat jako satelit a ne městotvorná tkáň a oblast. Navzdory tomu autor jednoznačně vymezil veřejné a soukromé prostory, což je zklidňující prvek.
studentská recenze projektu
Bc. Gabriela Voláková, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým
Urbanistický projekt bydlení blízkosti přírodní památky Modřanská rokle
Modřanský háj je nově vzniklá bytová zástavba o velikosti 11,33 ha. Je definováno urbanizovanou městskou strukturou městské části Komořany a volnou krajinou, kterou tvoří z jihu území přírodní památka Modřanské rokle. Ze severní strany území je vymezena areálem Modřanských strojíren. Na východní straně se nachází kompaktní bytová zástavba, na kterou projekt navazuje. A západní hranice je otevřená a tvoří ji volné pozemky.
Zvolená lokalita pro nové bydlení v Praze a jeho koncepce propojení s přírodou v blízkosti Modřanské rokle, lze považovat za pozitivum představeného projektu.
Pro investora AVESTUS real estate navrhoval tento projekt ateliér A69. Jejich hlavním myšlenkou pod kterou je tento projekt prezentován, je nabídnout bydlení, které navazuje na okolní urbánní a sociální struktury – „Být součástí, ne satelitem“. Přesto tento koncept nebyl naplněn, neboť ve výsledku právě jako satelit působí, jak urbánní strukturou, tak i nedostatkem příležitostí pro budování širších sociálních vazeb a nulovou občanskou vybaveností.
Autoři projektu reagují na stoupající terén směrem k jihu a vytváří tak, platformy pro umísťování jednotlivých typů domů. V nejnižší části zástavby směrem k ulici Do Koutů se nachází schodišťové bytové domy, a poté se zástavba snižuje a tvoří ji pavlačové domy a čtyřdomy. V nejvyšší úrovni terénu a nejblíže rokli se nachází rodinné domy. Toto hmotové řešení je zcela jistě přínosem, neboť pomáhá definovat terasovité formování místa a svým horizontálním uspořádáním navazuje na přirozenou morfologii.
Přestože se projekt prezentuje čitelně definovaným veřejným a soukromím prostorem v rámci areálu, tak a by byl vytvořen pocit bezpečí a soukromí pro obyvatele areálu, je otázkou zda toto řešení je vhodně zvolené. Architekti upřednostňují, aby vnější prostory byly většinou zahrnuty do soukromích zahrad, čímž se výrazně zmenšují veřejné plochy. Zároveň toto řešení vytváří bariéru, aby mohlo docházet k navazování širších sociálních vazeb. Díky tomu, že soukromé zahrady jsou vybudovány převážně na vyvýšených terasách vybudovaných z betonu, kolem kterých jsou navrženy veřejné komunikace, působí tak areál nepřístupně a jen stěží může na nerezidenta působit příznivě, když na místo živých parterů se zde nachází betonové zdi a vjezdy do garáží. Nemůže tak docházet k žádné sociální interakci nejen mezi obyvateli areálu navzájem, ale i mezi obyvateli a nerezidenty.
V rámci zastavěného území se rovněž nenachází dostatek veřejných prostor pro setkávání. Autoři sice prezentují komunikace jako obytné zóny, ale tyto prostory jsou primárně zbudovány pro účely parkování a pro příjezd do garáží. Chybí zde zóny pro volnočasové aktivity nebo větší prostory pro setkávání.
Přínosem projektu je zajištění prostupnosti území, když příčná spojení mezi obytnými zónami jsou zajištěna průchody. Nedochází tak k vytvoření bariér v rámci území. Zároveň nové komunikace navazují na stávající dopravní infrastrukturu s tím, že v budoucnu má dojít k vybudování nového komunikačního propojení s Pražským okruhem, čímž by mělo dojít i ke zlepšení příjezdu do areálu.
Autoři projektu ve svém projektu pracují se zelení tak, aby byla odrazem o integraci obytného areálu do krajinné struktury města. Zeleň má být součástí výrazu některých objektů. Tato myšlenka se zcela nezdařila, jelikož v současnosti se v areálu nachází pouze betonové zdi bez jakéhokoliv porostu, který zde byl plánován a místo tak nepůsobí jako součást okolní krajiny. I když je zeleň nedílnou součástí soukromých zahrad umístěných na vyvýšených terasách, tak ani tato skutečnost bohužel výsledný dojem prostředí nevylepšuje.
Projekt z mého pohledu nenaplnil očekávání, jaké jsem si představovala po prezentaci návrhu ze strany jeho autorů. Myslím si, že v Praze najdeme zdařilejší řešení obytných souborů, které pracují s krajinnou koncepcí, tak i s možností vytváření lepších sociálních vazeb např. Alfarezidence Na Vackově od ateliéru UNIT architekti.
studentská recenze projektu
Bc. Natália Korpášová, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým
Byt rodinný dům chata
Modřanský háj je situovaný na rozhraní krajiny Modřanekej rokle, rodinných domov a Modřanských stojiíren, na severnom svahu s prevýšení okolo 16 metrov. Z urbanistického hľadiska tento komplex vychádza z predĺženia pôvodných ulíc okolitých rodinných domov. Konceptom obytného súboru Modřanského hája je vytvorenie byt=rodinný dom=chata. Snaží sa rozvinúť koncept bývania v obytnom dome, pričom však zachovať všetky kvality, ktoré by mal ponúkať rodinný dom. Nízkopodlažnosť, terasovité usporiadanie zástavby, vlastná záhrada, veľký podiel zelene, parkovanie, vytvorenie intimity, to všetko by mal návrh obsahovať.
Z pohľadu chodca, návštevníka je však cítiť, určitú jednotvárnosť, ktorú vytvárajú hlavne vysoké múry parkovania a tak nie je možné vnímať prepojenie ulice a života v obytných domoch. Dalo by sa povedať, že budovy sú uzavreté do seba, kde ponúkajú komfort svojim obyvateľom, ale nekomunikujú s vereným priestorom v okolí. Verejný priestor je tvorený hierarchizáciou na vydláždené ulice, uličky a vydláždenú piazzetu so stromami. Avšak je veľmi minimalizovaný, tak aby nevznikali nejasné priestorové vzťahy.
Súbor sa viac sústredí na vytvorenie vlastných ohradených záhrad pre rodinné domy a prízemné byty ako na vytvorenie kvalitného