Bydlení na Vackově
autorský popis projektu
Rezidenční čtvrť na Vackově v Praze 3 nabízí moderní bydlení v atraktivní lokalitě s výhodnou blízkostí centra města i zelených ploch, jako je park Židovské pece. Některé části projektu zaujmou architektonickým zpracováním a snahou o vytvoření příjemného prostředí. Veřejná prostranství a vybavenost jsou v lokalitě přítomny, avšak jejich potenciál pro integraci do každodenního života není plně rozvinut. Propojení mezi soukromými a veřejnými prostorhhhy je řešeno výraznými přechody, což zdůrazňuje oddělení těchto zón. Tato čtvrť je příkladem, proč je důležité harmonické propojení a kontextuální plánování při navrhování obytných lokalit.
studentská recenze projektu
Faris Jašarević, 01/2025 U6 2024 – Bydlení na Vackově
Čtvrť na Vackově: Moderní bydlení na pomezí kontextu a izolace
Rezidenční čtvrť na Vackově v Praze 3 představuje aktuální příklad moderního bydlení v městském prostředí, které těží z atraktivní polohy mezi centrem města a parkem Židovské pece. Projekt usiluje o vytvoření kvalitního obytného prostředí, avšak zůstává otázkou, zda jeho realizace skutečně odpovídá potenciálu lokality. Některé architektonické prvky, například snaha o pestré formy zástavby a vytvoření poloveřejných prostranství lze v některých případech hodnotit kladně, zatímco jiné aspekty projektu vyvolávají diskusi.
Jedním z nich je vztah čtvrti na Vackově k širšímu kontextu města. Z urbanistického hlediska projekt navazuje na okolní zástavbu a snaží se o vytvoření čitelné struktury, přesto však místy působí izolovaně. Přechody mezi soukromými a veřejnými prostory jsou velmi výrazné, což jasně odděluje této zóny a zároveň omezuje plynulost pohybu a možnost přirozené sociální interakce. V širších souvislostech Žižkova postrádá čtvrť silnější vazby na klíčové městské osy, což snižuje její propojenost a schopnost obohatit stávající strukturu.
Zdá se také, že doprava ve čtvrti je převážně navržena pro „pohyb autem“ – parkování zabírá jak většinu veřejného prostranství, tak i podzemní a první nadzemní podlaží u většiny bytových domů. Veřejný pěší prostor je také přizpůsoben automobilům – chodníky jsou roztříštěné a na více místech přerušené vjezdy a výjezdy do podzemních garáž. Vypadá to, že se také počítá se společným využíváním ulic pro auta a kola.
Z hlediska adaptability a flexibility využití projekt spoléhá téměř výhradně na rezidenční funkci s minimálním zastoupením komerčních a společenských aktivit. Taková specializace může být z krátkodobého hlediska účelná, ale z dlouhodobého pohledu omezuje schopnost čtvrti reagovat na nové potřeby obyvatel a měnící se životní styl. Potenciál pro začlenění flexibilních prostor, například komunitních center nebo pronajímatelných prostorů, zůstal nevyužitý.
Největším nedostatkem je dle mého názoru omezená veřejná vybavenost, která výrazně ovlivňuje kvalitu života v nové čtvrti na Vackově. Absence klíčových služeb, společenských prostor či výraznějšího zapojení komerčních ploch snižuje atraktivitu toho prostoru nejen pro rezidenty, ale i pro návštěvníky.
Blízkost parku Židovské pece jednoznačným je přínosem pro zvýšení kvality životního prostředí této lokality. Na druhou stranu, z hlediska práce s krajinou a zelení v rámci čtvrti, namísto rozlehlejších, propojených zelených ploch se zde nachází převážně menší a oddělené trávnaté povrchy a soukromé předzahrádky. Dopad takto uspořádané zelené infrastruktury na mikroklima i estetickou hodnotu veřejného prostranství působí omezeným. Vnitřní zeleň čtvrti nepůsobí jako organická součást celkového návrhu ani okolí.
Z pohledu environmentální udržitelnosti projekt nepřináší zásadní inovace. Informace o použití recyklovaných či přírodních materiálů při výstavbě nejsou zřejmé a energetická efektivnost projektu se zdá být standardní. V dnešní době, kdy se městská výstavba potýká s potřebou minimalizace uhlíkové stopy, takový přístup, dle mého názoru, představuje spíše promarněnou příležitost začlenit principy cirkulární ekonomiky do návrhu nebo použít jiné zdroje materiálů než obvyklé.
Projekt čtvrti na Vackově přináší pozitivní příklady moderní architektury, zejména v oblasti rezidenčního bydlení, ale zůstává nedostatečně propracovaný v otázkách městské integrace, udržitelnosti a dlouhodobé adaptability. Jako urbanistický celek čtvrť nenaplňuje potenciál, který lokalita nabízí, což je významnou výzvou pro podobné projekty do budoucna.
studentská recenze projektu
Zuzana Jandová, 01/2025 U6 2024 – Bydlení na Vackově
Bydlení nebo byty?
„BYTY NA VACKOVĚ“ …tak byl nazván developerský projekt s úvodním popisem:
„Východní část Žižkova, někdejší Staré Strašnice. To je Vackov, oblast severovýchodně od bývalého nákladového nádraží, na severu ohraničena parkem Židovské pece. Nenápadný kus Prahy vzkvetl díky architektu a staviteli Josefu Vackovi. To on tu postavil první domky pro dělníky své cihelny a školu. A současnost jako by v jeho tradici pokračovala.“
(zdroj: http://www.byty.navackove.cz/lokalita/)
Skutečně je to tak?
V první polovině 20. století výrazně přispěl k rozvoji této části dnešního Žižkova architekt a stavitel Josef Vacek, po němž byla oblast pojmenována. Postupně zde vznikla soběstačná čtvrť s vlastními obchody a službami – nechyběl řezník, trafika, holič ani zubař a bezpečnost zajišťoval místní četník.
Od roku 2006 v území na zelené louce jižně lemovaném ulicí Malešická, severně parkem Židovské pece a západně od zmiňovaného Vackova, zde postupně přibývají samostatné soubory rezidenčních staveb. Každý z nich má svůj specifický charakter i díky tomu, že je každý navržen jiným architektonickým studiem – všimneme si rukopisu týmu UNIT architekti, MS architekti, Schindler Seko architekti a ateliéru KAAMA.
Celkem deset obytných komplexů usiluje v rámci developerského záměru o vytvoření příjemného prostředí pro život v blízkosti centra Prahy.
Každý samostatný shluk obytných domů se jeví sám o sobě jako oku lahodící model současného bydlení a působí na první pohled přívětivě a bezpečně. Důvodem, proč tomu tak může být, je rozmanitá architektura a existence poloveřejných zákoutí s bohatým mobiliářem i nabídka prostorů pro čistě individuální potřeby uživatelů. Diskutabilní je ale umístění parkovacích míst buďto do polozapuštěných garáží, které ale naopak o půl patra zvyšují polohu individuálních zahrádek a dochází tak k větší míře soukromí, nebo úplné zarovnání úrovně garáží s komunikacemi. Například jinak přívětivá a zelení obohacená pěší spojka mezi ulicemi Olgy Havlové a Rixdorfské je lemována zamřížovaným parterem zakrývající zaparkované automobily.
Velmi rozmanitá hierarchie venkovních prostorů, umožňuje vzájemné potkávání mezi rezidenty a tím nepřipouští úplnou anonymitu, ale to je asi tak vše. Zkrátka: při vstupu do území pociťujete relativně klidnou energii a přemýšlíte o tom, zda je zde ještě nějaký byt na prodej či k pronájmu, avšak po chvíli se vám začne to ohlušující ticho zdát podezřelé.
Důvodem nejspíš bude absence rozsáhlejší občanské vybavenosti obvykle umísťované v parteru domů tvořící přirozený ruch města. Tu a tam sice najdeme vinárnu, dvě dětská hřiště, samoobsluhu, drogerii, a dokonce žížalárnu, avšak je taková nabídka pro záměr výstavby cca 1.200 bytů s téměř tři tisíci novými obyvateli dostačující? A přinesl developerský počin přidanou hodnotu i svému bezprostřednímu okolí? Zřejmě nikoli. V území s tak vzrostlou kapacitou zjevně chybí městská vybavenost jako je mateřská nebo i základní škola, a dále místa či provozy pro skutečný komunitní život. Nenajdeme žádné veřejné náměstíčko, žádné kulturní ani sportovní vyžití. Přitom ulice Olgy Havlové, jakožto hlavní propojující komunikací, přímo vybízí k tomu, aby se stala pěší zónou s aktivním a atraktivním parterem. Ten je ale většinově okupovaný funkcemi pro zajištění maximálního zisku.
I když má Vackov představovat klidné místo pro městské bydlení s promyšlenou a kvalitní architekturou, která jistě dala nesmírnou práci všem tvůrcům a realizátorům, vkrádají se do mysli otázky: Pokračuje developer v myšlení architekta Josefa Vacka, jak sám tvrdí? A vznikla nová čtvrť skutečně pro plnohodnotné bydlení v Praze anebo vznikly toliko zlaté klícky? Zřejmě jen ty BYTY, protože absentují klíčové prvky, které by z lokality vytvořily živou a integrovanou součást Žižkova. Nedostatek občanské vybavenosti, veřejných prostorů a lepšího začlenění do dané městské struktury již v současnosti ukazuje, že čtvrť, bohužel, zcela nevyužila svůj plný potenciál.
studentská recenze projektu
Marcel Pérez, 01/2025 U6 2024 – Bydlení na Vackově
Nová čvrť Na Vackově: Jak Žižkov získal 1200 bytů, a nic víc
Nová čtvrť Na Vackově, na Praze 3, je výkladní skříní různých forem současného bydlení. Při jeho plánování se však zapomnělo na důležitý aspekt. A tím je veřejný prostor. Oblast tak působí spíše jako výstaviště než jako plnohodnotná městská čtvrť. Bytové domy jsou zde koncipovány jako jakési pavilony, které mají své charakteristické rysy a kvality. Prostor mezi nimi je naopak holý a bezcharakterní – bez čitelného konceptu veřejných prostranství. A co víc, chybí i důležitá občanská vybavenost. Několik tisíc nových obyvatel se tak pro oblast stává spíše přítěží než přínosem.
Bez propojení není komunity
Hlavním problémem Nové čtvrti je nedostatečné provázání jednotlivých developerských etap. Místo městské čtvrti se tedy dá hovořit spíše o dvanáctinásobné „gated community“. Masterplan studia MS architekti totiž koncentruje svou pozornost téměř výhradně na jednotlivé stavební parcely a tím rozlehlé území o 11,5 hektarech fragmentuje.
Sousedící obytné soubory studií Unit Architekti nebo MS Architekti samy o sobě vytvářejí atraktivní a funkční poloveřejné i polosoukromé prostory uvnitř svých hranic, avšak tyto kvality končí tam, kde končí jejich pozemky. V důsledku toho čtvrti chybí propojení, které by podpořilo přirozené sociální interakce a zlepšilo životní úroveň rezidentů i v jejich okolí.
Problém je patrný i ve vztahu čtvrti k širšímu městskému kontextu. Vackov navazuje na okolní zástavbu pouze sporadicky a postrádá smysluplné propojení s klíčovými osami Žižkova. Přechody mezi soukromými a veřejnými zónami, jako jsou betonové zídky a ploty, jsou příliš výrazně, což pocitově podporuje pocit izolace. Výsledkem je oblast, působící spíše jako soubor samostatných bytových domů než jako soudržná městská čtvrť.
A jak je to s vybaveností?
Dalším zásadním nedostatkem Nové čtvrti je absence vybavenosti. Výstavba, která zahrnuje více než 1200 bytů nenabízí dostatek společenských prostor, občanské vybavenosti a donedávna ani služeb a komerčních ploch. Teprve osmá etapa, která plánuje své dokončení v letošním roce Vackovu přinesla supermarket a drogerii. Minimalizace nebytových prostorů jistě byla ekonomicky výhodnou volbou z pohledu developera při samotném prodeji bytů, ale z dlouhodobého hlediska se projevila jako devastující pro celou lokalitu. Problém nadále přetrvává, mimo jiné, v oblastí vzdělání. Nápor nových obyvatel vyvolává enormní tlak na stávající školská zařízení, přičemž nová nebyla realizována.
Zelené plochy
Absence čitelného konceptu veřejných prostranství se projevuje i v kontextu zelených ploch. Masterplan spoléhá na blízkost parku Židovské pece a ve svých hranicích tak neuvažuje o vzniku žádných dalších pobytových vegetačních ploch. V rámci celé Nové čtvrti tak chybí pobytové zóny pro setkávání a rekreaci.
Promarněný potenciál dneška jako příležitost zítřka
I když jednotlivé bytové domy mohou působit esteticky a nabízejí vysoký standard bydlení, celek se rozpadá pod tíhou nedotažené koncepce. Chybí propojenost a návaznosti na okolí, což znehodnocuje celkovou hodnotu oblasti a života jejích obyvatel.
Projekt nového Vackova ukazuje, že idea současné atraktivní městské čtvrti by měla stavět nejprve na svém zasazení do kontextu a až následně svou pozornost soustředit k jednotlivým stavbám. Ukazuje sice, že i bez důkladné urbanistické koncepce je možné vytvořit zdánlivě atraktivní čtvrť pro tisíce lidí, kteří si její byty koupí. Později zjistí, že žijí ve čtvrti o dvanácti stech bytech, kde není nic víc.
odkazy a zdroje
- zdroj informací:
https://www.metrostavdevelopment.cz/cs/rezidencni-projekty - zdroj informací:
https://www.archiweb.cz/b/obytny-soubor-na-vackove-alfarezidence - zdroj informací:
https://schindlerseko.cz/projekty/vackov-faze-d-2/ - zdroj informací:
https://www.earch.cz/architektura/clanek/na-prazskem-vackove-vznika-nova-ctvrt-podle-masterplanu-atelieru-ms-architekti - mapové podklady:
https://app.iprpraha.cz/apl/app/portal_uap/#/atlas