Neugraf

Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf Neugraf
architekt: Bogle Architects; Chmelař architekti; Šmídová Landscapes Architects
investor: Crestyl real estate; UBM Development Czechia
celková rozloha (m²): 13 400
rok zahájení: 2017
rok ukončení / plán: 2020
investice / předpokládaná: 1,5 mld. Kč
celková užitná plocha (m²): 27 261
třída energetické náročnosti budovy: B
získaná certifikace: Realitní projekt roku 2021-Praha 5: 3. místo; Rezidenční projekt roku 2021, nad 30 jednotek: 3. místo
Typologie: Bydlení soukromé, Služby a obchod

autorský popis projektu

zdroj: ttps://www.boglearchitects.com/live#/neugraf-01/

This residential project is located within Prague 5 on the site of the historically famous ‘graphic factory’. Our designs create a bold contrast between the old industrial flavours and the contemporary modern lifestyle. The U shape residential building creates an internal landscape courtyard, offering tranquillity and an oasis within the hustle and bustle of the Smichov area of Prague.


studentská recenze projektu

 

Stefanie Azmanova, 12/2025 U6 2025 – PRAHA – MĚSTO PRO KAŽDÉHO? DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Neugraf jako nedobytný hrad v srdci Smíchova?

Vzhledem k současné situaci v Praze, kde je většina vhodných pozemků již zastavěna a volných ploch pro novou výstavbu výrazně ubývá, se při navrhování nových bytových projektů stále častěji využívají tzv. brownfieldy. Jedná se o území nebo pozemky, které již byly v minulosti zastavěny, následně ztratily svůj původní účel a dnes jsou nevyužité, zanedbané či přímo chátrající. Rezidenční projekt Neugraf na pražském Smíchově není výjimkou. Na pozemku, kde dnes Neugraf stojí (název je odvozen od slov „Grafická“ a příjmení rodiny „Neubert“) se původně nacházela budova tiskárny, která mezi lety 2000 a 2015 chátrala, vyhořela, a nakonec byla zbourána.

Projekt architektů Bogle Architects s.r.o. ve spolupráci s Chmelař architekti se, dokončený v posledním čtvrtletí roku 2021, je koncipován jako luxusní rezidenční komplex tvořený 177 byty. Stavba svým měřítkem a členěním fasády citlivě navazuje na okolní městskou strukturu a respektuje uliční čáru. Industriální charakter původní tiskárny se autoři pokusili přenést do interiéru společných prostor, které jsou inspirovány typickými prvky tiskařského provozu.

Typologicky se jedná o polyfunkční dům, kde přízemí nabízí komerční prostory pro služby a obchod. Samotné bydlení je rozděleno do kategorií Standard, Premium a Exclusive s rozlohou jednotek od 30 m² (ateliéry) až po 151 m² (penthousy). Cílovou skupinou je movitější klientela, o čemž svědčí prodejní ceny dosahující až 206 000 Kč/m². Rezidentům jsou k dispozici nadstandardní služby jako nonstop recepce, wellness, společná prádelna a sdílený prostor pro práci v podobě coworking místností.

Veřejný versus soukromý prostor

Z urbanistického hlediska vykazuje projekt Neugraf vysokou míru introverze a striktní separaci mezi vnitřním prostředím a okolní městskou strukturou. Ačkoliv stavba svou architektonickou formou a materiálovým řešením fasád adekvátně doplňuje stávající blokovou zástavbu, její sociální a prostorová prostupnost je minimální. Veřejně přístupná vrstva je redukována výhradně na linii parteru orientovanou do ulice Grafická a Kmochova, kde jsou i přes složitou morfologii terénu umístěny komerční jednotky.

Za těmito komerčními prostory dochází k absolutnímu oddělení privátní sféry od veřejného prostoru města. Vnitroblok i střešní krajina, vybaveny kvalitními sadovými úpravami od ateliéru Šmídová Landscape Architects a komunitními prvky, jsou navrženy jako exkluzivní zóny přístupné pouze rezidentům. Veškeré přístupy do vnitrobloku jsou fyzicky zamezeny vysokými uzamčenými vraty a technicky zabezpečeny pokročilým kamerovým systémem spolu s nonstop recepcí. Tato opatření sice maximalizují pocit bezpečí a uživatelský komfort obyvatel, z pohledu města však vytvářejí neprostupnou bariéru, která eliminuje přirozenou prostupnost a sociální kontrolu v dané lokalitě. Projekt Neugraf prostřednictvím členění fasády a měřítka zapadá do okolní zástavby, avšak postrádá širší kulturní a sociální rozměr, který je nedílnou součástí stavební kultury. Svou neprostupností působí spíše jako nedobytný hrad. Absence skutečně přístupného veřejného prostoru snižuje hodnotu projektu pro širší sousedskou komunitu. Pokud by se podobný přístup exkluzivního, uzavřeného bydlení uplatnil plošně, hrozil by vznik fragmentovaných měst bez přirozené sociální interakce.

 

 

Markéta Beláková, 12/2025 U6 2025 – PRAHA – MĚSTO PRO KAŽDÉHO? DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Neugraf. Bydlení jako zboží, nikoli jako dostupná služba

Projekt nového bytového domu Neugraf na pražském Smíchově, konkrétně na křížení ulic Grafická a Kmochova, je ukázkou současné podoby rezidenční výstavby, která sice přidává nové byty, ale nepřispívá k řešení problémů dostupnosti bydlení. Investor projekty jsou developerské firmy Crestyl real estate a UBM Development Czechia, jde tedy o soukromý projekt. Stavba o celkové rozloze 13 400 m2 je navržena ve tvaru „U“. Budova se skládá z pěti pater na svažitém terénu, ve kterých se nachází 177 bytů, recepce, wellness, společná prádelna a prostory pro práci a meetingy. V parteru z ulice Kmochova je provozována kavárna a další menší obchodní plochy k pronájmu jsou z ulice Grafická. Celá budova je podsklepena podzemními garážemi.

Cenová úroveň a skladba bytů jasně ukazují, že cílovým uživatelem je člověk hledající nadstandard nebo člověk, podnikající v bytové oblasti. Nabízené bytové jednotky jsou převážně střední a větší velikosti, v cenové kategorii daleko přesahující možnosti běžné pražské domácnosti. Tato orientace na mimořádně movité investory sama o sobě není problémem, pokud by byla v rámci širší nabídky města vyvážena dostupnějšími formami bydlení. V lokalitě, kde dlouhodobě chybí rozmanitější typy bytů a kde tlak na ceny stále roste, však vzniká další projekt, který tento problém nijak nezmírňuje.

Klíčovým nedostatkem návrhu bytového domu je úplná absence dostupných či sociálních bytů. Město v tomto případě takovouto podmínku nezadalo, ale v mnoha městech je běžné, že podobně velké projekty přispívají k sociálně smíšenému prostředí – ať už formou inclusionary zoning, nebo smluvními závazky vůči městu. Bohužel v tomto případě však vzniká rezidenční komplex, který dál posiluje gentrifikační tlak na Smíchov.

Projekt využívá potenciál bývalé industriální lokality a přináší kvalitní architekturu. Zároveň je ale koncipován spíše jako uzavřený areál orientovaný na pohodlí rezidentů než jako aktivní součást širší čtvrti, protože jak důr, tak i terasová střecha je veřejnosti nepřístupná. Navíc jsou na budově umístěné kamery a kolem domu umístěný plot, což působí ještě více nepřístupně. Pokud člověk není rezidentem dostane se pouze do recepce a do podniků obchodního parteru. Vyšší podíl parkovacích míst či absence veřejné vybavenosti nepřímo potvrzují, že hlavním cílem není podpora městského života, ale komfort jednotlivce, který si projekt může dovolit.

Je jasné, že jeden projekt soukromého investora nemůže vyřešit problémy města a město by se mělo snažit domluvit se s investory ke spolupráci, v tomto případě se tak ale bohužel nestalo. Praha přitom dlouhodobě postrádá stabilní nájemní fond, který by nabízel předvídatelné nájmy a pomohl vyrovnat extrémní tlak na trh. Smíchov je lokalita, kde by takový model dával smysl.

Nelze popřít, že Neugraf je architektonicky zdařilý a tržně úspěšný. Pro investora i kupující jde o kvalitní produkt. Z pohledu města jako celku však nabízí méně, než by mohl. Přidává byty, ale nepřidává do okolí nové dostupné bydlení nebo kvalitní veřejné prostranství. Zvyšuje standard, ale snižuje sociální diverzitu.

 

 

Lada Zapletalová, 12/2025 U6 2025 – PRAHA – MĚSTO PRO KAŽDÉHO? DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Tvář nového Smíchova a otázky její skutečné ekologické stopy

Polyfunkční objekt Neugraf v proluce pražské Grafické ulice je sebevědomým pokusem s potenciálem vytvořit moderní udržitelné bydlení na Smíchově. Za projektem stojí studia Bogle Architects (exteriér domu), Chmelař architekti (interiérový design) a L&SCAPE (krajinářská architektura), jejichž cílem bylo umožnit detailní zpracování jednotlivých aspektů projektu. Nabízí se otázka, zda obstojí marketingový příběh ve střetu s měřitelným ekologickým dopadem návrhu?

Rozpadající se původní objekt bývalé tiskárny Václava Neuberta z roku 1902 nahradila budova nová, která se ale do industriálního odkazu pouze stylizuje, a paradoxně tak ignoruje skutečnou udržitelnost, která by mohla vycházet ze záchrany původního objektu. Zdá se, že historie slouží jen jako marketingová kulisa, nikoliv jako základ pro šetrnou adaptaci. Zcela nová konstrukce vznikla bez použití recyklovaných materiálů a s technicky extrémně náročným řešením vykonzolování nároží nad Strahovský tunel. Co bylo skutečnou motivací pro výběr materiálů? Vypadá to, že rozhodnutí nebyla primárně řízena snahou o co největší udržitelnost, ale spíše o vytvoření marketingově atraktivního produktu. Nejudržitelnější budova je ta, která již stojí; rozhodnutí pro demolici tak vzniklo jako cesta nejmenšího odporu.

Developery záměru jsou CRESTYL real estate a UBM Development Czechia, proto je absence jakékoli environmentální certifikace budov překvapivá. U jiných projektů standardy běžně aplikují, znovu tak naznačují, že udržitelnost není na seznamu priorit. V oblasti provozní udržitelnosti dosahuje budova energetické třídy B – velmi úsporná. To je u novostavby z roku 2021 spíše legislativním standardem než dokladem ekologického záměru. Pozitivem je plošná instalace řízeného větrání s rekuperací a chvályhodné použití přírodních materiálů, jako jsou dřevěné podlahy a dřevěná okna s izolačními trojskly, což zajišťuje zdravé vnitřní klima, či nabíjecí stanice pro elektromobily. Na druhé straně spoléhá při vytápění na centrální plynové kotle. Instalace klasické plynové kotelny v takovém projektu může vyznít jako krok zpět. Přes nesporná pozitiva, jako jsou zmíněná okna, chybí pokročilejší technologie typu tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky.

Významným kritériem je modro-zelená infrastruktura. Projekt disponuje zeleným vnitroblokem a velkou pobytovou střešní terasou, které navrhl ateliér Šmídová Landscape Architects. Tyto prvky pomáhají snižovat efekt tepelného ostrova a zadržovat dešťovou vodu. Nicméně v technických specifikacích chybí zmínky o využití šedé vody nebo o retenčním systému. Zeleň tak spíše působí jako estetický a sociální benefit pro rezidenty než jako nástroj resilience. V kontextu rostoucího důrazu na adaptaci měst na změnu klimatu a hospodaření s vodou se jedná o nedostatek projektu, a modro-zelená infrastruktura tak zůstává nedořešena.

Neugraf je bezesporu kvalitním komerčním produktem, který kultivuje a znovu oživuje zanedbanou lokalitu a nabízí vysoký uživatelský standard včetně komunitních prvků. Z pohledu celkové materiálové udržitelnosti a environmentální etiky však selhává v tom nejdůležitějším: místo autentické recyklace místa, materiálů a důrazu na současné environmentální strategie nám přinesl luxusní iluzi o industrialitě. Využívá historii místa jako kulisu, která má hezky vypadat a zakrýt fakt, že projekt postrádá hlubší ekologickou ambici. Prezentuje se jako moderní a současná architektura, ale k řešení klimatické krize přispívá jen minimálně.

 

 

Barbora Kobesová, 12/2025 U6 2025 – PRAHA – MĚSTO PRO KAŽDÉHO? DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Projekt Neugraf. Pohyb uvnitř vnímaných bariér

Projekt Neugraf se nachází v ulici Grafická na Smíchově. Autory projektu jsou kanceláře Bogle Architects s.r.o. a Chmelař architekti, investorem je CRESTYL real estate s.r.o. a UBM Czechia s.r.o., zahradní architekturu projektu navrhli Šmídová Landscape Architects. Projekt byl zahájen v roce 2017 a dokončen na konci roku 2021. Budova navazuje na uliční čáru a doplňuje tak polovinu bloku. Všechny byty projektu byly prodány do soukromých rukou.

Projekt navazuje na blokovou strukturu, která je typická pro Smíchov a další místa v Praze, podobně jako i ve světě. V přízemí domu se nachází prostory k pronájmu, které vytvářejí aktivní parter. Na rohu budovy je například navržen prostor pro kavárnu, která zároveň slouží jako dětská skupina, nacházejí se zde ale i další provozy. Dům je umístěn asi 300 m od zastávky tramvaje Bertramka v ulici Plzeňská a 750 m od zastávky metra Anděl na lince B. Dům stojí na místech původní grafické dílny a kopíruje její půdorysnou stopu.

Projekt se zaměřuje na luxusní bydlení. Poskytuje obyvatelům nejen jednotlivé byty, které se pohybují ve velikostech 1+kk až 5+kk, ale i společné prostory domu – nonstop recepci, wellness, kavárnu, společnou prádelnu, podzemní parkoviště a hub pro práci a meetingy, vnitroblok, zelená střecha. V propagačních materiálech zmiňují autoři především loftové byty, penthousy na střechách, dřevěná okna a dřevěné podlahy v interiérech. Projekt je navržen v industriálním stylu, převažujícími architektonickými materiály jsou beton, kov a sklo. Fasáda domu je vertikálně členěna “sloupy” vytvořenými z fasádních desek které zakrývají okapové svody. Omítka budovy je zpracovaná v různých hrubostech a v různých šedých odstínech což je viditelné především za denního světla a dům díky tomu nepůsobí tak monoliticky. Přestože je projekt umístěn na uliční čáře a má aktivní parter, působí uzavřeně, nepřístupně – vstupy do provozu v parteru jsou umístěny za opěrnou zdí terénu a tak nejsou na první pohled viditelné.

Jednotlivé byty se však zdají být kvalitní a odpovídají současnému standardu a požadavkům obyvatel na estetiku. Mají velká otvíravá okna s trojskly, která dobře tlumí hluk. Estetika domu a použité materiály se mi však zdají paradoxní. Projekt se prezentuje jako luxusní bydlení, je v něm možné ale nalézt mnoho detailů, které bychom nalezli i na projektech, které se jako luxusní neprezentují. Šedá fasáda řešená pomocí kontaktního zateplovacího systému připomíná omítku vysokoškolských kolejí Strahov. Použitá zámková dlažba je běžná, standardní a její tvar a barva se liší mezi jednotlivými povrchy.

Adaptabilita projektu na budoucí funkční využití se neliší od jakéhokoliv jiného domu v sousedství. Naopak může být spíše nižší díky převýšeným interiérům nejen ve společných prostorách, ale i bytech. Převýšené prostory s vloženými patry snižují možnost byty využívat pro jiné účely než je luxusní bydlení jednotlivců, maximálně párů. Konstrukční stěnový systém také snižuje adaptabilitu využití budovy v budoucnu.

Budova Neugrafu doplňuje Smíchovský blok, nemá však ambice reagovat například na témata cenové nedostupnosti bydlení a adaptability funkčního využití.

odkazy a zdroje

Přihlásit

Registrovat

Obnova hesla

Zadejte uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, e-mailem obdržíte odkaz pro vytvoření nového hesla.