Oranžérie Pražského hradu

Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu Oranžérie Pražského hradu
architekt: Eva Jiricna Architects | Eva Jiřičná. Spoluautor:AI - DESIGN, s.r.o. | Petr Vágner
investor: Jennifer Allen Simons
celková rozloha (m²): 738
rok zahájení: 1995
rok ukončení / plán: 1999
investice / předpokládaná: cca 53 millionů kč
celková užitná plocha (m²): 588

autorský popis projektu

zdroj: https://www.aidesign.cz/#/new-gallery-52/

The new 100 m long glass Orangery maintains the historic function of the 15thcentury site whilst creating an enclosure built to the architectural specifications of the 20thcentury. The construction is designed as a shell formed by a semi circular diagonal stainless steel mesh glazed with toughened laminated glass. The mesh is stabilised by glass and metal cross walls and supported at the back by a triangular truss which is to transfer both the horizontal and vertical forces of the enclosure. The internal spaces are column free yet function in three individual zones for differing climatic conditions. Automated roller blinds provide shade in the summer and insulation in the winter.

studentská recenze projektu

Volodymyr Ferniuk, 01/2024 U6 2023 – Oranžérie Pražského hradu

Harmonie dějin a inovaci v srdci města

Oranžerie na Pražském hradě představuje moderní architektonický klenot, který se zasazuje do kontextu historického prostředí. Nicméně, při kritickém zhodnocení projektu jsou identifikovány některé klíčové aspekty, které jsou ovlivněny současnými výzvami a dopady na společnost a městské prostředí 21. století.

Novostavba zaujímá své místo ve velmi historickém kontextu – na Pražském hradě, ale otázky týkající se umístění a lokální identity odpadají. Její rozměry a urbanistický jazyk jsou podrobně promyšleny tak, aby odpovídaly okolnímu prostředí. „Moderní architektonický stroj“ efektivně doplňuje urbanistický kontext Pražského Hradu, respektuje historické prvky a zároveň obohacuje hradební prostor. Propojení renesančních míčovny a fíkovny přes novou lákající oranžerii posiluje soudržnost celého místa. Procházející návštěvníky se chtějí tam zastavit, podívat se a tohle zároveň vytváří nový kvalitní veřejný prostor podél fasády. Prostor uvnitř se počítal nejen s pečováním o rostliny a i s kombinacemi různých kulturních aktivnosti, flexibilitou využití, což se dnes považuje za nezbytný prvek designu.  Zaměření na adaptabilitu využití se ukazuje jako silný prvek projektu. Je důležité, že oranžerie není pouze utilitárním prvkem, ale ona se stala místem pro různé aktivity a události, což zvýšilo její společenský význam.

Dnešní otázky týkající se environmentální udržitelnosti a péče o přírodu vyžadují více pozornosti. Správa Pražského hradu si klála za cíl integrovat budovu do krajinářského prostoru, využitím původní polohy bez zásahu na okolí. Zásadní přístup k ochraně přírody a kvalitě životního prostředí byl v souladu s moderními normami udržitelnosti.

Skleník byl navržen s ohledem na změnu klimatu uvnitř a maximální pohodlí rostlinám tam a proto přístup k povrchům je zřejmý . Vzhledem k aktuálním výzvám spojeným se změnou klimatu by bylo vhodné zdůraznit na strategie klimatické adaptability stavby, která na jednu stranu propouští veškerou slunečnou energie, co pro návštěvníky v letě je skutečné peklo a proto se vyžaduje použití systému klimatizaci, ale zároveň se ve chladném období tento potenciál využívá úžasně. Pomoci počítače, automaticky reaguje na potřeby rostlin a zajišťuje jejich provoz, klimatu uvnitř bez zbytečného nakládání s energiemi, což dnes ještě stále není standard. Z hlediska klimatických změn, energetické efektivity a ekonomické udržitelnosti je projekt na dobré cestě, ale vyžaduje systematický plán pro dlouhodobé snižování energetické náročnosti a efektivní nakládání se zdroji.

Používání systému skelní z lepeného dvou vrstvého tvrzeného skla vycházelo samozřejmě z utilitárnosti funkce. Bylo nezbytné použit takový materiál který je pevný a nerozbije se nad lidskými hlavami a je snazší při údržbě a celkově má dlouhou životnost. Na jednou stranu se sklo počítá jako recyklovatelný materiál, na druhou stranu takový vyhovující druh skla se velmi obtížně recykluje, což pro mě je jasně pochopitelné. Však ale během navrhování konceptu bylo vyřešeno zbourat jednu ze zdí předchozího skleníku 50. let, protože se říkalo že neměla žádnou cennost. S ohledem na enviromentální udržitelnost, dnes, bourání je velká otázka. V současnosti by se vely velké diskuse ohledně bourání této zdi a zvážení všech pro a proti.

Oranžerie Pražského Hradu vyniká v tvorbě „hradu pro lidi“, kterými proudí a tvoří pulz nových politických změn. Její architektura respektuje historický kontext a zároveň přináší moderní prvky, které odpovídají potřebám současné společnosti. Zdá se, že oranžerie slibuje být nejen „zahradou pro rostliny“, ale naopak příkladem jak se musí zacházet s utilitární stavbou dnes. Nicméně, aby byla plně úspěšná, mohly by být zdůrazněny iniciativy podporující ekologickou udržitelnost, například instalace solárních panelů nebo dalších technologií a možnosti otevřenosti v zimní období z ohledem na fungování veřejného prostoru kolem – celoročně.

odkazy a zdroje

Přihlásit

Registrovat

Obnova hesla

Zadejte uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, e-mailem obdržíte odkaz pro vytvoření nového hesla.