Revitalizace Václavského náměstí

autorský popis projektu

zdroj: https://jakubcigler.archi/revitalizace-vaclavskeho-namesti

Václavské náměstí vždy patřilo k jednomu z hlavních symbolů české země. Náměstí bylo a je středem Prahy a pražské památkové rezervace, a zároveň je také místem konání významných událostí a setkání. Cílem návrhu je snaha rehabilitovat fenomén Václavského náměstí jako bulváru kypícího životem včetně znovuzavedení tramvajové trati. Jednotlivé prostory náměstí pro různé druhy dopravy jsou jasně vymezeny, chodníky rozšířeny a doplněno další stromořadí lip. Spolu s požadavkem na sjednocení městského mobiliáře, povrchových úprav a použitých materiálů je i jedním ze základních principů návrhu záměr odstranění parkujících vozidel.
V první etapě došlo k revitalizaci spodní části náměstí. Od křižovatky Jindřišská – Vodičkova po Zlatý kříž bude pěší zóna, ve středové části je ponechána prostorová rezerva pro možnost navrácení tramvajové trati. V těžišti spodní části je na úrovni paláce Baťa umístěn jednoduchý vodní prvek. V nových vnitřních alejích je použit druh Tilia ×europaea ‘Pallida‘, typ Ebben. Pro zlepšení podmínek růstu stromů je využit systém podzemních strukturálních půdních buněk Treeparker, který zamezuje hutnění půdy v okolí stromu. Pravidelná zálivka je zajištěna automatickým závlahovým systémem v kombinaci s využitím srážkové vody z okolních zpevněných ploch sběrem v chodníkových vpustích. Mříže stromů jsou litinové, atypické, s proměnlivým vnitřním průměrem zohledňující různou velikost kmenů.
Stojany na kola a odpadkové koše jsou v designu nového pražského mobiliáře od studia Olgoj Chorchoj, koše však jsou modifikovány do verze s podzemním kontejnerem o kapacitě 600 l. Lavičky jsou tvořeny jednoduchými bloky z umělého kamene. S postupující rekonstrukcí dochází k vymístění všech stánků a nekoncepčních nadzemních objektů. Ponechány jsou pouze nezbytně nutná větrací zařízení z metra a kolektorů – ty jsou sjednocena novým materiálovým řešením opláštění. Chodníky jsou dlážděny z tmavě šedé řezanoštípané vápencové mozaiky. Na pojížděných plochách a středové promenádě je použita velká řezanoštípaná žulová dlažba.
„Na Novém Městě pražském můžeme v půdorysu zjistit určité, stále v různých násobcích se opakující rozměry. Tak šířka horního Václavského náměstí jsou dva díly, dolního jeden a půl, vzdálenost od nároží Koruny (čp. 846/2) k rohu Jindřišské ulice je osm dílů. Od Koruny po roh Opletalovy ulice a Václavského náměstí je 17 dílů, od Koruny po Rytířskou ulici 4 díly, po nároží u bývalé Koňské brány 22 dílů. Propočtením a převedením na metrickou míru zjistíme, že jeden takový díl by se rovnal průměrně 30,794 m, čili odpovídal by délce jednoho zemského provazce, majícího 52 lokte, či 104 stopy a užívaného ve 14. století.“
Vilém Lorenz / Nové Město pražské
Půdorysné členění náměstí vychází z modulu středověkého založení uliční sítě v rastru násobků zmíněného „zemského provazce“. Na tomto základě bylo vytvořeno nové horizontální členění prostoru, jakýsi symbolický otisk, který je dodnes dobře čitelný v parcelaci náměstí. Vychází z něj pozice nových stromů, poloha mobiliáře, ale především horizontálně rytmizuje nové široké chodníky. Každý celý násobek provazce je v mozaikové dlažbě zvýrazněn pásem z masivních žulových desek s číselnými symboly. Ty jsou ze šluknovského syenitu, hlavní provazce s římskými číslicemi mají šířku 500 mm a rozteč cca 30 m, vedlejší provazce jsou bez číslic, mají šířku 300 mm a rozteč cca 10 m. Spáry mezi jednotlivými kameny znaku jsou akcentovány vložením mosazné pásoviny.
V současné době se zpracovává projekt tramvajové trati Václavské náměstí a Muzeum. Dopravní podnik hl. m. Prahy připravuje tyto dvě akce s cílem propojení dnešních tratí v Jindřišské – Vodičkově ulici s tratí ve Vinohradské ulici přes horní část Václavského náměstí a prostorem mezi budovami Národního muzea. Rekonstrukce horní části Václavského náměstí bude navazovat na nyní realizovanou spodní část a začne na přelomu let 2022–2023.

studentská recenze projektu

Jan Dušek, 12/2024 U6 2024 – Praha jako 15min město – veřejná vybavenost

Obstojí realizace nového „Václaváku“

Václavské náměstí v Praze je bezesporu jedno z nejdůležitějších veřejných prostranství našich novodobých dějin. V současné době podléhá prostor rekonstrukci a revitalizaci, a její výsledek je jednou z nejočekávanějších architektonických realizací na území hlavního města.

Se svým návrhem zvítězila architektonická kancelář Jakub Cigler Architekti již v roce 2005 a od té doby probíhaly úpravy projektu tak, aby odpovídaly požadavkům památkářů nebo obyvatel města. Spodní část náměstí byla realizována v letech 2020-2022 a dnes probíhají stavební práce na horní části u Národního muzea. Plánované dokončení je předpokládáno v roce 2027. Hlavními prvky revitalizace jsou: návrat tramvají v horní části, rozšíření pěších zón a zmenšení ploch pro automobilovou dopravu, nová stromořadí a modernizace mobiliáře včetně veřejného osvětlení.

Klíčová myšlenka projektu je uvolnění středu náměstí a pojetí celého prostoru jako pěší zóny. Vjezd pro zásobování a Integrovaný Záchranný Systém je samozřejmě možný, ale největší prioritu zde mají chodci. Myslím si, že toto rozhodnutí přispívá k většímu pohodlí při průchodu a umožňuje větší flexibilitu využití. Chodníky i pojížděné plochy jsou téměř v jediné výškové úrovni, což z plochy dělá jednolitý celek bez větších kolizí s automobily, který jasně říká, že náměstí je pro lidi, ať už se rozhodnou jen projít, nebo zde strávit nějaký čas.

V rámci revitalizace přibyly ke stávajícím alejím líp další dvě nové řady stromů. Architekti původně usilovali o nahrazení všech stromů novými platany. Tyto by dokázali dorůst do daleko větších rozměrů než lípy. To se nepodařilo v návaznosti na názor památkářů ohledně historického výskytu stromů na náměstí a z důvodu zakrytí architektonických hodnot korunami. Z mého pohledu jde o správné rozhodnutí, protože mimo jiné jedna z hodnot Václavského náměstí jsou průhledy na dominanty a pohledy na střídající se fasády známých a významných budov z různé doby.

Součástí projektu je i nový mobiliář: sedací prvky z umělého kamene, odpadové nádoby, pítka a další, které uživatelům zkvalitňují pobyt. Podle mého názoru je rozmístění nového mobiliáře a přidání dalších prvků jako je fontána skvělý nápad, jež podporuje interakce ve veřejném prostoru. Pravdou ale je, že na již realizované spodní části se po pouhých dvou letech provozu začínají projevovat jisté defekty.

Nevhodné materiálové a tvarové řešení sedacích lavic způsobuje drobné, ale velmi viditelné vady jako jsou například odražené hrany. Jsem přesvědčen, že toto se dalo podchytit již v návrhu a zvolit jiné materiálové nebo tvarové řešení. Stejnou měrou se na ne vždy příjemné vizuální stránce podobě náměstí podílí i jeho nevalná údržba. O veřejný prostor a jeho mobiliář je zapotřebí se starat s velkou zodpovědností, aby dlouho vydržel a jen čas ukáže, zda jsme si toho plně vědomi.

Velkým kladem pro celou Prahu a její obyvatele je návrat tramvají na horní část náměstí. Díky tomu se dosáhne větší propojenosti sítě a zkrátí se časová dosažitelnost náměstí a centra města. Považuji za velký klad návrhu nejen tramvajové, ale i pohodlnější pěší propojení s Vinohrady. Magistrála již nebude výraznou bariérou přetínající město a z Vinohrad a Žižkova bude do centra města blíž než kdykoli předtím.

Návrh revitalizace řeší nejpalčivější problémy současného stavu náměstí. Jsem přesvědčen, že změny, které se odehrály a odehrají do roku 2027 jsou změny k lepšímu. Nevětší slabost náměstí v podobě zaplněného středu, nepřehledné automobilové dopravy a velkého množství bariér je definitivně poražena. Benefitem je nové tramvajové propojení. Velkou neznámou je údržba a odolnost realizace. Defekty, projevující se již teď ale nevěstí kladnou prognózu a spolu s nevhodným tvarovým a materiálovým řešením některých částí jsem ji já skeptický. Proto bych rád apeloval na město a na všechny, kterých se to může týkat – i skvělý návrh může být velmi znehodnocen neadekvátní následnou péčí a údržbou.

studentská recenze projektu

Viktor Ondřich, 12/2024 U6 2024 – Praha jako 15min město – veřejná vybavenost

Václavák pod tlakem nároků

Vzhledem k tomu, že je Václavské náměstí nejrušnější náměstí v Praze, potažmo i v České republice, je jasné, že jsou na něj kladeny velké nároky. I proto trvala jeho současná rekonstrukce, ale hlavně návrh rekonstrukce, jejímž autorem je architektonická kancelář Jakub Cigler Architekti, tak dlouho. V Praze se k návrhu vyjadřoval skoro každý, jen je zajímavé, že tato diskuse nepřesáhla hranice Prahy i přesto, jaký významový přesah toto náměstí má.

V běžný den náměstím projde několik desítek tisíc lidí. Ve dny, co se zde pořádají demonstrace, může být na náměstí až 100 000 lidí, jak uvádí například Seznam Zprávy či Wikipedie. Takové množství lidí klade na náměstí ty nejvyšší nároky, a to především na kvalitu materiálu a životnost mobiliáře. Musíme si říct, že Václavské náměstí není využíváno pouze všedními činnostmi, ale je zároveň místem pro pořádání akcí jako jsou přednášky, srazy různých skupin lidí, výstavy a v neposlední řadě již zmíněné demonstrace. Václavské náměstí proto slouží jako jeden z nejdůležitějších symbolických prostorů české státnosti a demokracie.

Dolní část Václavského náměstí je určena pouze pro pěší, výjimku mají vozidla zásobování, kterých je bohužel víc, než by se mohlo zdát, což ruší charakter čistě pěšího a pobytového prostoru. Na horní část náměstí se teď bezmála po padesáti letech navrátí tramvaje.  V návrhu jsou po stranách náměstí navrženy skoro dvojnásobné chodníky, oproti stávajícímu stavu. Blíž směrem ke středu náměstí by měly být pásy cyklostezky, avšak u těch není stále jisté, jestli na náměstí nakonec opravdu budou. Blíže ke středu následují pruhy se zelení a podélným parkováním. Navazuje sdílený pruh pro auta a tramvaje. Po dlouhých debatách se právě pruh pro auta a pruh pro tramvaje spojily v jeden. Hlavním důvodem tohoto spojení je neomezování pěších projíždějícími tramvajemi, ale naopak omezení rychlosti projíždějících aut. Panují však obavy, že naopak auta zpomalí tramvaje. Výsledek ukáže až provoz. Prostřední pás náměstí tedy zůstává volný a je zde prostor pouze pro pěší.

Dlažba dolní části náměstí je po rekonstrukci vydlážděna různými formáty jednobarevné žulové dlažby podle toho, jaký typ provozu je na ní. Což není problém a rozdělení je logické. Ovšem problémem je, že klasická pražská mozaika má dobrou schopnost skrývat nečistoty a fleky z různých zdrojů tím, že je vzorovaná. Nový jednobarevný chodník na Václavském náměstí není dlouho a už je na něm vidět flek na každém druhém metru a působí poněkud nevábně.

Sjednocení mobiliáře je skoro samozřejmým krokem pro takový prostor, avšak ani žulové bloky jako lavičky či koše z nového Pražského mobiliáře nejsou dostatečně odolné na masu lidí, která ho v tomto prostoru využívá. Což už se začalo projevovat na již dokončené dolní části. Nových odpadkových košů bylo do prostoru dolní části náměstí nainstalováno pouze 13, což se rychle ukázalo jako nedostačující. Proto byly doplněny 26 betonovými koši, avšak i ty jsou často přeplněné. Dalším problémem je, že zde chybí odpadkové koše na tříděný odpad, což je v dnešní době značné opomenutí.

Poslední zmíním stromy, v původním návrhu jsou platany, které by svou světlostí a velkými listy podpořily atmosféru místa více než veřejností nakonec prosazené lípy. Symbolika lípy jako národního stromu zde vyhrála nad praktičností a návrhem. Navíc platany se v městském prostředí uchytí snáz, jelikož nejsou tak náchylní na prach.

studentská recenze projektu

Martin Ciglbauer, 12/2024 U6 2024 – Praha jako 15min město – veřejná vybavenost

Rekonstrukce Václavského náměstí jako pilotní ukázka veřejného prostranství 21. století v Praze. Nic nebylo ponecháno náhodě. Bohužel!

Václavské náměstí, jedno z nejvýznamnějších veřejných prostranství v České republice, v posledních letech konečně prochází generální proměnou. Cílem rekonstrukce je vrátit náměstí jeho důstojnost, kterou ztratilo při nepříliš zdařilé přestavbě na počátku osmdesátých let. Díky symbolické hodnotě tohoto místa pro celý národ byly na výsledný návrh kladeny mimořádně vysoké nároky.

Příprava projektu trvala bezmála 20 let. Od vyhlášení architektonické soutěže v roce 2005 po zahájení prvních stavebních prací v roce 2021 vedla dlouhá a náročná cesta plná legislativních, památkových i environmentálních sporů. Diskutovalo se o každém detailu od povrchových materiálů až po jednotlivé stromy. Nyní, když je realizace za polovinou, můžeme zhodnotit již dokončenou spodní část náměstí a její aktuální stav.

Spodní část Václavského náměstí byla dokončena v roce 2021 a od té doby slouží občanům i turistům. Ve srovnání s horní částí, která stále připomíná spíše automobilovou zkratku s ostrůvkem zeleně, působí spodní polovina náměstí jako úplně jiný svět. Horní část je stále místem, kde auta dominují, a pěší se musí spokojit s omezeným a málo komfortním prostorem. Naproti tomu spodní část nabízí otevřený prostor sjednocený do jedné úrovně, kde má jednoznačnou prioritu chodec. Použité materiály, nový mobiliář, moderní osvětlení, lavičky, vodní prvek i dosadba dvouřadých lipových stromořadí vytváří harmonický a příjemný celek.

Přestože by zde mnozí rádi viděli větší počet stromů nebo květinových záhonů, je třeba pamatovat, že Václavské náměstí je nejfrekventovanějším veřejným prostorem v České republice. V prostoru s tak velkým pohybem lidí by prvky drobnější vegetace dlouhodobě vzaly za své. Čtyři řady stromů poskytují dostatek stínu, což výrazně pomáhá snižovat přehřívání prostoru v letních měsících. Celkově tedy působí spodní část náměstí vzdušně, příjemně a přehledně, a vybízí k volnému pohybu bez pocitu stísněnosti.

Přes celkovou zdařilost realizace, se ale po dvou letech provozu ukázaly některé její nedostatky. Jedním z nejvýraznějších problémů je narůstající počet předzahrádek kaváren, které postupně zabírají prostor mezi stromořadími. Tyto předzahrádky nejenže odporují pražskému trendu jejich odstraňování, ale zároveň narušují plynulost pohybu chodců a omezují zastíněný pobytový otevřený prostor.

Dalším problémem je nedostatečná kapacita realizovaného mobiliáře. Laviček z umělého kamene bylo vyrobeno a umístěno pouze 25, což při hezkém počasí zdaleka nestačí poptávce. Odpadkových košů z nového mobiliáře najdeme na celém náměstí pouze 13, což se velmi rychle ukázalo jako nedostačující a byly proto doplněny 26 standardními betonovými koši, které i tak často přetékají odpadem. Možnosti třídění odpadu zde úplně chybí, což je v dnešní době výrazný nedostatek návrhu.

Jako další provozní vadu lze zmínit například vodní prvek, který byl po většinu dvouleté doby užívání spodní části Václavského náměstí mimo provoz kvůli křehkým dlaždicím, nebo například vyvýšené obruby kolem stromů, které jsou bariérou pro nevidomé. Překvapivé je i to, že vysoké sloupy trakčního vedení plánované tramvajové trati jsou umístěny přímo v pohledové ose náměstí. Narušují tak perspektivu pohledu na sousoší svatého Václava, což výrazně ubírá náměstí na celkovém dojmu.

Největším problémem se však zdají být přehnané nároky na detail. Po dvou letech užívání se ukazuje, že mnoho prvků není navrženo na vysokou zátěž. Odpadkové koše z nového mobiliáře jsou z velké části mechanicky poškozené, některé dokonce zcela zničené. Lavičky z umělého kamene mají ulámané rohy nebo praskliny. Vodní prvek opakovaně selhává a detailní řešení dešťových vpustí je nepraktické a zanesené.

Rekonstrukce spodní části Václavského náměstí je důkazem, že se Praha snaží proměňovat veřejný prostor a integrovat do něj nároky 21. století. Současně však ukazuje na rizika přehnaného perfekcionismu. Veřejná prostranství jsou organismy, která se neustále proměňují a neměli bychom se snažit je dotahovat do nejmenších detailů. Praha by měla přistupovat k budoucím rekonstrukcím veřejných prostranství s větší flexibilitou a otevřeností k jejich postupným úpravám. Města a veřejná prostranství nebudou nikdy dokončená – a právě to je na nich krásné.

studentská recenze projektu

Mária Jacová, 12/2024 U6 2024 – Praha jako 15min město – veřejná vybavenost

Dialóg histórie, súčasnosti a budúcnosti verejného priestoru

Václavské náměstí, symbol českého národa, spája historické okamihy s aktuálnymi výzvami.

Tzv. agora slobody a rovnosti zostáva živým srdcom Prahy a republiky, miestom pamäte, diskusie a neprestajného demokratického pulzu. Tieto symbolické hodnoty námestia – verejného priestoru, predstavujú výzvu, aby návrh jeho obnovy nielen zachoval historický odkaz, ale aj vytvoril priestor reflektujúci potreby moderného a esteticky citlivého mesta v 21. storočí.

Návrh z roku 2005, ktorého realizácia začala až v roku 2021, priniesol koncepciu rešpektujúcu historický význam námestia, pričom reaguje na potreby moderného veľkomesta. Jeho adaptácia na súčasné podmienky ukazuje pružnosť projektu a schopnosť zohľadniť vývoj spoločenských potrieb a potrieb dopravy v meste. Projekt si kladie za cieľ prepojiť estetiku, funkčnosť a udržateľnosť, čím sleduje trendy európskych metropol, s precíznym spracovaním detailov. Realizácia projektu sa však natiahla na takmer dve dekády, čo vyvoláva otázky o efektivite a pripravenosti zúčastnených strán. Projekty neprehľadné a časovo zdĺhavé výrazne znižujú dôveru verejnosti do ďalších iniciatív a oslabujú ich samotnú dynamiku. Proces revitalizácie Václavského námestia je príkladom.

Autori návrhu reagujú na priestor s výrazným charakterom pešej zóny s množstvom komerčnej verejnej vybavenosti: v návrhu eliminujú na minimum značnú dopravnú záťaž v priestore, ktorá sa odráža vo frekventovanej IAD a veľkému počtu parkovacích miest na námestí. Zlučujú komunikácie v priestore vrátane vytvorenia iba pohotovostných státí v prospech rozšírenia pešej zóny. Tá po znížení dopravnej záťaže a estetickom zjednotení predstavuje priestor vhodný k dlhšiemu pobytu peších. Plochy pešej zóny posilňujú dvojitou výsadbou líp pozdĺž námestia spolu s navrhovaným cyklistickým pruhom. Táto výsadba zlepší kompozičné i estetické pôsobenie vysokej zelene v rámci námestia. Súčasne prispeje k zlepšeniu teplotných a vlhkostných pomerov tvarovateľnými korunami, ktoré pokryjú značné množstvo spevnených plôch. Otázkou je na koľko „sa podarí“ plánovaná výsadba modifikovaného druhu líp a či bude sľubovaným prínosom pre priestor námestia.

Z hľadiska architektonického dotvorenia priestoru návrh je vyvážený umiestnením moderných prvkov s dôrazom na historický kontext. V súčasnosti máme možnosť vidieť zrealizovanú dolnú časť námestia, kde autormi viditeľne navrhnuté detaily reagujú na čas, aj prevádzku na námestí. Navrhnuté žulové kocky dlažby sú prepracované a funkčne odlíšené do troch typov spolu s ďalšími detailmi povrchov. Tie však už po relatívne krátkom čase, od uvedenia do prevádzky, nevyhovujú podmienkam zaťaženia súčasnou automobilovou dopravou. Navrhovaný mobiliár, ako lavičky, odpadové koše, osvetlenie, nemá doriešenú funkčnosť v detailoch. Námestie ako jedno z najviac turisticky vyhľadávaných miest v meste spolu s koncentrovaným množstvom ľudí, ktorý tento priestor využívajú inak, musí funkčne i kapacitne odpovedať mobiliáru umiestneným do priestoru. Designový mobiliár v úzadí, navyše náchylní na mechanické poškodenie; neestetické zábrany vjazdu či výjazdu vozidiel; nedomyslené funkčné umiestenie mobiliáru a ďalších prvkov do priestoru. Vďaka tomu návrh vytvára dojem nejednotnosti a koncepčnom zlyhaní. Estetická hodnota realizácie dolnej časti námestia je nevyvážená.

Jedným z najvýraznejších prínosov revitalizácie je jeho obnova tramvajovej trate v hornej časti námestia. Václavské náměstí, ako kľúčový dopravný uzol pražského integrovaného systému (PID), výrazne zlepší dopravnú situáciu mestskej hromadnej dopravy v súlade s rozvojom stratégie mesta tramvajovými traťami. Tým návrh dokazuje, že zohľadňuje nielen estetické, ale aj funkčné požiadavky moderného verejného priestoru.

Revitalizácia Václavského námestia predstavuje cenný pokus o premenu ikonického priestoru na miesto, ktoré prepája históriu, súčasnosť a budúcnosť. Projekt sa usiluje byť komplexným riešením, ktoré pokrýva nielen veľké témy, ako sú doprava a estetika, ale aj drobné detaily typu mobiliár, dlažba, vodný prvok v mestskom prostredí. Táto dôslednosť miestami vyústila do zamerania na jednotlivosti na úkor jednotnej vízie. Komplexné riešenie verejného priestoru si vyžaduje nielen funkčné a estetické kvality, ale predovšetkým koncepčný prístup, ktorý spája všetky prvky do harmonického celku. V tomto prípade projekt revitalizácie Václavského síce plní svoju funkciu ako miesto zhromažďovania, obchodná trieda a dopravný uzol, no je do budúcna poučným príkladom naznačujúcim potrebu efektívnejšieho a strategickejšieho prístupu k podobným projektom v budúcnosti.

odkazy a zdroje

• CAMP Praha – Praha zítra
  https://praha.camp/praha-zitra/projekt/vaclavske-namesti
  
• Jakub Cígler architekti – revitalizace Václavského náměstí
  https://jakubcigler.archi/revitalizace-vaclavskeho-namesti
  
• Schémata
  uap.iprpraha.cz
  
• Pražské tramvaje na Václaváku nejezdí už 30 let
  nasepraha.cz/po-vaclavaku-tramvaje-nejezdi-uz-30-let/
  
• Mobiliář na Václavském náměstí
  https://iprpraha.cz/projekt/20/mobiliar-lavicka-stojan-na-kola-a-odpadkovy-kos