Rustonka R1, R2, R3
Autorský popis projektu
zdroj: https://www.jtre.cz/projekty/item/12-kancelarsky-komplex-rustonka
Moderní kancelářský komplex v rychle rostoucí oblasti pražského Karlína se nachází přímo na stanici metra Invalidovna. Projekt akcentuje původní industriální charakter lokality a navazuje na její genius loci. Keramická fasáda, štíhlá okna, užitá barevnost, to vše podtrhuje koncept stavby, kterou navrhl ateliér CMC Architects. Vstupní lobby svým designem s dobovými fotografiemi odkazuje na průmyslovou historii areálu, kde kdysi stávaly slévárny a strojírny.
Komplex zahrnuje tři sedmipatrové kancelářské budovy postavené v nejvyšším standardu. Každé patro je rozděleno dvěma jádry a nabízí 2 000 m². Plochu patra lze rozdělit až na osm jednotek. Nájemci tak mohou bez omezení realizovat svoje vize a přizpůsobit si své pracovní prostředí zcela individuálně. Na střeše každé z budov je relaxační terasa o ploše 700 m². Návštěvníci tam najdou venkovní posezení s výhledem na řeku a centrum města.
Areál Rustonka žije i díky vysoké obsazenosti. Pracovní prostředí zde doplňují zahrádky restaurací a kaváren, salaterie, vinařství či sushi-bar. Na piazzettě mezi budovami je instalován obytný modul pro Mars — futuristická socha Jiřího Příhody.
Studentská recenze projektu
Dominika Aulická, 01/2021, U6 2020 – Jaká bude Praha zítra?
Rustonka: Místo bez paměti, koncept bez místa
”Neexistuje místo bez paměti a neexistuje koncept bez místa.” Tak zní úvodní slova webových stránek CMC Architects, autorů administrativního komplexu Rustonka. Do jaké míry se v jejím případě archi-tektům podařilo naplnit tento výrok?
Původní komplex Pražské akciové strojírny, lidově známé jako Rustonka, vznikl na Karlíně v polovině 19. století. Na začátku 21. století pak po jejím postupném útlumu došlo k definitivnímu zániku výroby, načež byly zdemolovány všechny budovy, kromě té nejstarší – historické kotelny s osmibokým komínem. S tou počítala i původní projektová studie studia D3A. V jejich návrhu polyfunkčního monobloku s nákupní galerií, kancelářemi a byty byla citlivě zakomponována i ona kotelna s komínem, jakožto prostor pro restaurace a kavárny. Na komínu měl být podle vizualizací vyobrazen název areá-lu, Rustonka. I přes původní záměr a slib developera o jejím zachování byla však historická budova v roce 2014 srovnána se zemí, což vyvolalo silnou kritiku. Realizovaná podoba Rustonky sestává ze tří solitérních administrativních budov obdélníkových půdorysů s obchodními partery. Ty obklopují veřejné prostranství s pohyblivou sochou “Příbytek pro Mars” od Jiřího Příhody uprostřed.
Podle slov architektů byla urbanisticko-architektonická forma komplexu založena na detailních kom-pozičních studiích a vztahových osách. Díky těmto osám je sice komplex výborně prostupný, ale na druhý pohled je zřejmé, že ony osy postrádají hierarchické uspořádání. Parcela je sevřena mezi Rohanským nábřežím a ulicí Sokolovskou, dvěma hlavními třídami různých charakterů, jež mají rozlišné funkce a významy pro veřejnost. Přesto se k nim komplex staví taktéž, z různých úhlů pohledu “zven-ku” působí jeho budovy a jejich sbíhající se perspektivy identicky. Projekt jako celek tak postrádá svůj rub a líc.
Když před několika měsíci přišly kancelářské budovy díky koronavirové krizi téměř přes noc o všech-ny své uživatele, v případě Rustonky stejný osud čekal i veřejné prostranství, které ji obklopují. Webové stránky projektu sice lákají na “příjemné náměstí mezi budovami,” to se ovšem bez dějů, které by prostor dotvářely, proměnilo ve vydlážděnou plochu obklopenou třemi identickými stavbami a postrádající jakékoliv lidské měřítko. Obchodní partery jsou kolem dokola jednotvárné a nepřítomnost výše zmíněného rubu a líce se v rámci projektu ukazuje jako opakující se problém. Jednotlivé budovy Rustonky jsou, stejně jako celý komplex, orientovány do všech stran, zároveň ale nikam.
O tom, že je Karlín atraktivní čtvrtí, není pochyb. Jeho výborná dopravní dostupnost, bohatá historie a opěvovaný genius loci jsou hlavními důvody, proč se v posledních letech stal populární lokací pro sídla firem. O budovách Rustonky se dá říci, že svými proporcemi a materialitou do určité míry odkazují na industriální odkaz parcely. U Rustonky jako celku však autory zmíněná vazba konceptu urbanistické kompozice na konkrétní místo zřejmá není. Chybějící jak osová, tak kompoziční hierarchie zapříčinila zpřetrhání vztahů se širším okolím a vytracení původního ducha místa.
Zdá se, že necitlivá demolice autentického orientačního bodu, jakým byl starý tovární komín, později nahrazený akontextuální instalací s vesmírnou tématikou, byla předzvěstí nedostatečně promyšlené-ho přístupu autorů k vazbě na místo, jeho historii a charakter. Nová Rustonka je příliš nezávislý sou-bor staveb, umístěný do osobité lokality a jen těžko dosáhne sociální udržitelnosti a tudíž i svého plného potenciálu.