The Park

The Park The Park The Park The Park The Park The Park The Park The Park
architekt: Cigler Marani Architects a.s.
investor: AIG / Lincoln s.r.o.
celková rozloha (m²): 88 000
rok zahájení: 1999
rok ukončení / plán: 2011
investice / předpokládaná: ?
celková užitná plocha (m²): 190 000
získaná certifikace: BREEAM
zeleň: veřejné parky 27000 m²
kapacita: 8000 zaměstnanců

autorský popis projektu
zdroj: https://jakubcigler.archi/park

Projekt The Park je komplexním návrhem víceúčelového areálu na Chodově v Praze 4. Budovy s převážně kancelářskými plochami jsou doplněny o plochy výstavní a obchodní. Řada doplňkových služeb jako banka, fitness, kavárna, trafika, lékařská služba, školka a další pak přispívá k celkovému oživení komplexu. Postupná realizace budov a zahrad naplnila urbanisticko-architektonický záměr vytvořit humánní pracovní prostředí.

studentské recenze projektu
Adam Bujok, U6 2021/22 – Vztah mezi veřejným a soukromým

Projekt v kontextu

Projekt The Park je rychlostními komunikacemi odříznutým utopickým ostrovem administrativních budov. Ze severovýchodní strany je odříznut tahem na Brno (D1) od individuální zástavby. Z jihovýchodní strany je od modernistického sídliště oddělen čtyřproudovou silnicí a širokým pásem parkovišť a zeleně. Je uzavřeným blokem nekomunikujícím s okolní zástavbou a krajinou.
Mistrně a do detailu provedená vnitroareálová komunikace a zelené náměstí obrácené směrem z města a ze sídliště přispívá k utopickému obrazu celku a k celistvosti urbánního prostoru, nikoli však k zapojení bloku do kontextu města. Hlavní bulvár areálu je orientován do osy pozemku a je natočen ke stanici metra a dále pokračující ulici, pokouší se tak úspěšně navázat na pomyslné centrum lokality.
Developer vložením služeb, typu školka, banka, pošta, drobný retail a podobně, avizuje nápravu směnového využívání podobných komplexů. Náprava se téměř nekoná. Komplex je neprůchozí a stává se koncovým bodem pro zaměstnance jednotlivých kancelářských budov. Komplex se stává repetitivním a je využíván ve 3 hlavních etapách, příjezd, oběd, odjezd.
Parkové plochy projektu jsou prvními nově vzniklými veřejnými parky od 1. poloviny minulého století. Ihned po svém dostavení tak nahradili dosavadní nepříliš upravené zelené plochy přilehlého sídliště Horních Kunratic. S nynější úpravou sídlišť náhrada pomalu končí. Rozmanitá krajina projektu The Park však svou bravurou zeleň sídliště stále daleko předčí. Dokonale zvládnutý návrh krajinářských úprav a vodních prvků společně s doplňkovými službami plní urbanisticko-architektonický záměr vytvořit humánní pracovní prostředí pro zaměstnance. Kvalitní prostředí dotváří vnitřní zahrady a prosklená atria.
Protihluková bariéra je netradičně řešena organickou stěnou (Datum Wall), ocelovým rastrem pokrytým popínavými rostlinami. Stěny objektů orientované k dálnici jsou řešeny dvojitou prosklenou fasádou se stejným probíhajícím rastrem. Vedle primární funkce zvukové bariéry pomáhá stěna snižovat uhlíkové emise vznikající při provozu areálu. Probíhající linie stěny a skryté zimní zahrady se pro svou specifičnost stávají logem projektu.

Barbora Novotná, U6 2021/22 – Vztah mezi veřejným a soukromým

The Park a jeho schopnost vytvořit příjemné prostředí pro práci

Jedním z hlavních cílů architektů bylo vytvořit humánní pracovní prostředí. To se do značné míry povedlo. Nevznikl pouze generický soubor administračních budov, ale komplexní část města včetně vodních ploch, náměstí nebo hřišť pro míčové hry. Páteří projektu je pěší zóna, která směřuje k obchodnímu centru Chodov a zároveň ke vstupu do metra, tedy k přístupovému bodu pro velkou část zaměstnanců. Na tuto osu jsou jako korálky navěšeny administrativní budovy s obchodním parterem.
Velkou kvalitou projektu je dotažení takto velkého souboru budov do detailu – sezení, vzájemné napojení materiálů, progresivní práce se zelení, použití vodních prvků atd. To si myslím velmi přispívá k tomu, že se podařilo vytvořit příjemné, humánní prostředí uprostřed souboru administrativních budov. Vzniká překvapivě městotvorné prostředí na zelené louce na okraji Prahy. Prostředí vyzývá si za hezkého počasí dát s kolegy venku oběd či kávu. Kvalita městského prostředí je dobře vidět např. na posedávání lidí na lavičkách či v trávě – prostředí vybízí k tomu se v něm chovat neformálně a přirozeně. To zde funguje. Areál se také dokázal do značné míry otevřít i pro veřejnost a nepůsobí dojmem soukromého, či polosoukromého místa, kde si návštěvník není jist, zda – li nebude vykázán. Naopak dokázal poskytnout občanskou vybavenost pro přilehlé sídliště, kde chyběla.
Přestože byla snaha vytvořit multifunkční soubor a kancelářské budovy doplnit o plochy obchodní a výstavní, do parteru umístit obchody, kavárny, školku nebo banku, je i tento soubor jako mnoho dalších postižen fungováním pouze přes den, ale na noc se stává městem duchů. Všichni lidé komplex v odpoledních hodinách po pracovní době opustí a vrátí se až následující ráno. Myslím, že toto je problematické a je potřeba v budoucnu funkce ve městech lépe propojovat, a ne modernisticky oddělovat na zóny pro práci a pro bydlení. Poté ve městě nefunguje sociální kontrola a místa se mohou ve večerních a nočních hodinách stávat nehostinná.

Vojtěch Palm, U6 2021/22 – Vztah mezi veřejným a soukromým

Park v parku

Pro komplex byla vybrána lokalita Jižního města v Praze na „ostrově“ tvořeným dopravní infrastrukturou, z jedné strany dálnice D1/E55 a z druhé strany komunikace Roztylská. Poblíž stanice metra Chodov a v ulici Roztylská je autobusová zastávka. To vše poukazuje na dobré dopravní napojení, komunikace ale zároveň tvoří bariéru a přináší hlukovou zátěž. Projekt vzniká mezi lety 1999 až 2001. Tehdy byla veřejná zeleň přilehlého sídliště v žalostním stavu, to vycítili i architekti a práci se zelení věnovali velké úsilí. Nevyužitému území dali tedy novou, ač převážně monofunkční administrativní funkci, tak s přidanou hodnou zeleně pro volnočasovou rekreaci. Kvalita finální podoby lze vidět na již časem prověřeném provedení. To mimo jiné činí tento u nás pilotní projekt, co do rozsahu, tak i použitých stavebních technologií, natolik pozoruhodným. Po stavební stránce se jedná o klasický železobetonový skelet, půdorysně do písmene H, o tří až pěti nadzemních a dvou podzemních podlažích.
Funkční náplní areálu je převážně administrativa, ale mimo jiné je zde mnoho služeb. V parterech všech budov jsou pro tyto účely pronajímatelné prostory. Najdeme zde například čtyři restaurace, pobočku banky, fitness, dvě kavárny, samoobsluhu, lékařské služby a čistírnu. Což nás přivádí k další hodnotě tohoto projektu, a to že zaměstnanci nejsou nuceni trávit většinu pracovní doby uvnitř. Je zde zcela běžná obědová pauza strávená na trávě v příjemném stínu stromů, nakrmením kachen v rybníčku či partií šachů na hlavní třídě.
Co by se mohlo zdát jako nevýhoda, je nárazovost provozu celého areálu. Během pracovní doby je zde plno lidí, služby slouží a celý prostor městsky žije a funguje. S úderem páté hodiny lidé odchází, obchody zavírají a prostor utichá. Když na to však nahlédneme z pohledu v okolí žijících lidí, kteří areál vnímají jako hodnotný veřejný park, tak právě v tuto část dne lze opravdu zastavit a relaxovat v něm.

Jakub Skočdopole, U6 2021/22 – Vztah mezi veřejným a soukromým

The Park: neveřejný veřejný prostor

Komplex The Park se nachází na rozhraní mezi městem a dálnicí, tato poloha je vzhledem k převažující administrativní funkci obecně výhodná. Zároveň je velmi blízko zastávka metra a několik zastávek autobusu. Přístup je tedy v obecném širokém měřítku pro ty, kteří zde pracují velmi snadný.
Zdánlivou výhodou je mimo administrativní funkci také velké množství rozmanitých veřejných prostorů a přidružených funkcí v podobě kaváren, malých obchodů či posilovny. Tyto funkce jsou ale všechny orientovány dovnitř komplexu. Pěší ulice mezi administrativními budovami je veřejně přístupná, ale kdokoliv, kdo zde nepracuje se zde cítí cizí a má tendenci spíše rychle projít, než se zastavit a zůstat na kávu, či pobýt v parku. Pravděpodobně za to může blízkost a orientace přilehlých budov a jejích vstupů.
Stavby jsou orientovány podél vnitřní ulice a ta je přístupná v podstatě pouze z jejích konců. Ulice sice navazuje na přilehlé obchodní centrum, ale nevede nikam kam by běžný chodec potřeboval jít. To je také jedním z důvodů, proč komplexem jen tak projde velmi málo cizích lidí. Pocit neustálé kontroly má ale také své výhody, například klid a částečné soukromí pro ty, co zde pracují či dobrou kontrolu proti případným vandalům. Pro podporu života přilehlého města dobře slouží vytvořené veřejné prostory nacházející se v okolí administrativního komplexu, například vodní plochy se stromami a drobnými cestami jsou hojně využívány běžnými obyvateli města.
Uvnitř komplexu se nachází odpočinkový prostor v podobě bufetu, golfového hřiště a parku s vodními prvky, to je samozřejmě velká výhoda pro zaměstnance, a podporuje to eliminaci čisté monofunkce v podobě administrativy. Z nějakého důvodu je ale tento rozsáhlý odpočinkový prostor orientován směrem k dálnici a je oddělen pouze konstrukcí s popínavou rostlinou, která nemá žádné akusticky izolační vlastnosti. Tato skutečnost onomu prostoru značně snižuje kvalitu a následně i jeho využívání.

odkazy a zdroje

zdroj obrazové přílohy 1:
https://app.iprpraha.cz/apl/app/ortofoto-archiv/

zdroj obrazové přílohy 2:
https://www.archiweb.cz/b/the-park

zdroj obrazové přílohy 3:
https://www.stavbaweb.cz/the-park-3302/clanek.html

zdroj obrazové přílohy 4:
https://www.thepark.cz/

zdroj obrazové přílohy 5:
https://jakubcigler.archi/park

zdroj obrazové přílohy 6:
Vlastní foto

zdroj obrazové přílohy 7:
Vlastní foto

zdroj obrazové přílohy 8:
Vlastní foto

Přihlásit

Registrovat

Obnova hesla

Zadejte uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, e-mailem obdržíte odkaz pro vytvoření nového hesla.