Nová Waltrovka
Autorský popis projektu
zdroj: https://www.etapah.novawaltrovka.cz/o-projektu/
ŠIROKÁ NABÍDKA BYTŮ NA PERFEKTNÍM MÍSTĚ: NOVÁ WALTROVKA má ambici navázat na úspěch již dokončené Waltrovky v místě bývalé továrny Walter a rozšířit tak novou městskou čtvrť, která v Jinonicích vznikla. Na půli cesty mezi stanicemi metra B Radlická a Jinonice, přímo pod svahem Malvazinek, postupně vznikne více než 500 prémiových bytů, dvě moderní kancelářské budovy, designový hotel, základní škola, nové centrální náměstí i velké sportovní nebo dětské hřiště.
Jedinečná lokalita osloví opět nejen bohatou občanskou vybaveností, rozsáhlými plochami zeleně, snadnou dopravní dostupností, ale především atmosférou moderní městské čtvrti, kde přes den vládne čilý ruch a večer se mění v klidnou, městskou oázu.
V rámci 1. etapy vznikne 78 bytů s promyšlenými a funkčními dispozicemi od 1+kk až po 5+kk.
Většina bytů má vlastní terasu nebo lodžii, v domech jsou k dispozici dvoupodlažní garáže pro pohodlné parkování, sklepní kóje či oblíbený prostor pro mytí kol a kočárků.
Studentská recenze projektu
Anna Bukačová, U6 2024 – Praha jako 15ti minutové město: veřejná vybavenost
Nová Waltrovka: nový projekt, staré problémy
Nová Waltrovka je nejnovější etapa Rezidence Waltrovka, urbanistického projektu na místě bývalého průmyslového areálu, po kterém převzal i své jméno. Projekt se nachází v Praze 5 – Jinonicích, mezi stanicemi metra Jinonická a Radlická, podél stejnojmenné ulice, jedné z důležitých komunikací propojující vzdálenější lokality Prahy s jejím centrem. Projekt byl navržen architektonickým studiem Atelier M1 Architekti – Mgr. akad. arch. Pavel Joba, Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas – a financován realitní divizí společnosti Penta Investments, developerskou společností Penta Real Estate.
Projekt obsahuje rezidenční a administrativní budovy s možností maloobchodního pronájmu v parteru, navazuje na předešlé etapy Rezidence Waltrovka a dokončuje vymezení uliční čáry ulice Radlická. Zároveň vytváří nové veřejné prostory jako je ulice Vladimíra Kobranova a náměstí Augustina Bubníka. Ty se mohou chlubit kvalitním městským mobiliářem jako je množství stojanů na kola, vodní prvky pro ochlazení prostoru, lavičky a piknikové stoly, dětské a workoutové hřiště. To vše je umístěno v návaznosti na obchodní parter a v tomto ohledu kvalitně napodobuje živou městskou třídu.
Projekt má také několika úrovňovou zeleň – od nízkých záhonů se štěrkovým ložem po vzrostlé stromy, především platany a červenolisté javory, ale také například buky či klasické javory. Otázkou do budoucna je, zda mají tyto stromy v těchto místech dostatečně velký prostor pro kořeny, a nebudou-li poškozovat okolní pochozí povrchy.
Nově dokončený uliční profil ulice Radlická před administrativními budovami také nezůstal bez zeleně, i když i zde lze spekulovat o šířce zeleného pásu vzhledem k tomu, že platany dorůstají do výšky až 40 metrů, který byl doplněn podélným parkováním. To se ostatně nachází také v dalších nově vzniklých veřejných prostorech, včetně realizované části nového náměstí Augustina Bubníka, které lze ale těžko považovat za skutečné náměstí. Jeho středem vede vyasfaltovaná silnice, navazující na ulici Vladimíra Kobranova, která má paradoxně širší uliční profil než náměstí samotné.
Tento trend upřednostňování automobilové dopravy je v projektu zřejmý na více místech. Kromě zmíněného nadzemního parkování mají také objekty podzemní parkoviště. A přestože webové? stránky projektu (https://novawaltrovka.cz/) zmiňují podobně jako jiné současné developerské projekty dobrou dostupnost Rezidence Waltrovka pomocí MHD – metra, autobusů a vlaku, jiné formy dopravy nebo pěšky a na kole, stejně tak jako důraz na udržitelnost a zeleň, očividně stále nejvíce prosazují dopravu automobilovou.
Webové stránky zmiňují dojezd do centra za 15 minut a do OC Nový Smíchov za 10 minut, popřípadě 20 minut na letiště Václava Havla. Všechny tyto údaje jsou sice pravdivé, ale pouze v případě, že se jedná o méně dopravně vytížené části dne mimo dopravní špičky. Tyto údaje společně s reálným provedením veřejného prostoru poukazují na malý zájem developera a autorů o celkovou situaci automobilové dopravy v Praze – malý zájem o něco, co by každý současný udržitelný urbanistický projekt řešit měl.
Za sloganem „Nic není daleko“ a prezentací projektu jako komunitního bydlení uprostřed zeleně se dle mého názoru skrývá trochu jiná realita. Na první pohled kvalitní urbanistické dílo je spíše další typický developerský projekt, vnášející do hlavního města komplikace v podobě nových rezidentů v pěti stech bytech, kteří se ocitnou bez důležitých součástí občanské vybavenosti, a tedy rovnou bez dvou základních pilířů 15minutového města: školy či školky. Řešení budou mít pouze jedno: využít dobré napojení projektu na síť okolních silnic a své ratolesti do vzdálené školy a školky odvézt autem.
Odkazy a zdroje
https://www.estate.cz/byznys-reality/nova-waltrovka-digitalni-technologie-a-vceli-uly-na-jednom-miste/
https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-odvodneni-podzemnich-garazi-nove-waltrovky-s-nizkymi-zlaby-mearin.html
https://www.novawaltrovka.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_(podnik)
https://www.waltrovka-showcase.website/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezidence_Waltrovka
https://www.waltrovka-work.cz/cs/o-projektu
https://www.waltrovka-work.cz/cs/dynamica
https://www.ceskestavby.cz/clanky/vzkriseni-waltrovky-aneb-jak-se-stavela-aviatica-24309.html
https://cc.cz/podivejte-se-jak-penta-zmeni-tvar-prazskych-jinonic-nova-waltrovka-za-ctyri-miliardy-prinese-kancelare-i-stovky-bytu/
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/promena-prazske-tovarny-walter-v-moderni-ctvrt.A131010_134854_praha-zpravy_sfo
Studentská recenze projektu
Anna Holubová, U6 2024 – Praha jako 15ti minutové město: veřejná vybavenost
Nová Waltrovka: Čtvrť budoucnosti bez školní perspektivy
Urbanistický projekt Nová Waltrovka se nachází na Praze 5 – Jinonice. Projekt navazuje na úspěšný předchozí projekt Waltrovka, který se soustředí na revitalizaci průmyslového areálu Walter Motors. Za urbanistickým projektem stojí architekt Pavel Joba se svým ateliérem M1 architekti a developer je PENTA real estate. Projekt nabízí novou moderní čtvrť s bydlením, komerčními prostory a slibuje bohatou veřejnou vybavenost. Ale je opravdu veřejná vybavenost dostačující, jak projekt slibuje?
Projekt je rozdělen do dvou částí, které se snaží propojit veřejným prostorem. První část, ta rušná, nabízí dvě administrativní budovy s 24 000 m² kancelářských prostor. Budovy mají aktivní parter s viditelnými retaily hned u Radlické ulice a působí jako maják a navigační bod. Retail prostory nabízí 4 000 m² ploch pro různé druhy obchodů a služeb. Je ale otázka, zda se tak veliká plocha zaplní. Služby navazují na projekt Waltrovka, kde dodnes pár retail prostorů je prázdných. Nicméně služby jsou bohaté a nalezneme zde opravdu vše. Druhá část, ta klidná, nabízí bydlení. Zde má vzniknout 460 bytových jednotek za desítky miliard korun českých.
Nová čtvrť nabízí komunitní zahrady, zelené střechy, výsadbu mnoha nových stromů a keřů, což je pozitivní krok k zajištění biodiverzity a zmírnění efektu městského tepelného ostrova. Chybí zde ale výraznější propojení s širší městskou krajinou, které by projekt ještě podtrhlo. Potenciál projektu vidím ve zpětném užívání dešťové vody a umístění vodních prvků do veřejného prostoru, které zlepšují hospodaření s vodou a oživují prostředí. Ve veřejném prostoru můžeme najít mnoho městského mobiliáře, dětské hřiště, sportovní hřiště. Projekt spojuje a má vše pro to, aby se zde tvořila silná komunita sousedství.
Kde naopak vidím veliký nedostatek projektu je školství. Nová Waltrovka nepočítá s nárůstem obyvatel a nenabízí žádnou novou mateřskou ani základní školu. Mateřská škola zcela chybí i v původní studii. Projekt spoléhá na již realizovanou mateřskou školu v projektu Waltrovka, která má kapacitu jen 70 žáků a je kompletně plná. Do jaké školky půjdou děti z nových bytů? Základní škola v původní studii navržena byla a měla být umístěna přímo u ulice Radlická, bez vyřešení otázky její bezpečnosti. Na tomto pozemku původně určeném pro školu byl ale mezitím vybudován hotel, konkrétně Hotel Zleep a základní škola se z nové čtvrti vytratila. Nová čtvrť bez základní a mateřské školy je problematická, protože bude docházet k přetížení okolních škol a dojíždění žáků a rodičů. Přestože existoval záměr developera a městské části základní školu vybudovat, nestalo se tak.
Celý projekt je velmi dobře dostupný městskou hromadnou dopravou. Je zde velká podpora car-sharingu v podobě parkovacích míst a nabíječek na elektromobily. Cyklotrasy v projektu jsou zmíněné, ale nedokončené, chybí jejich propojení a nejsou tedy bezpečné. Zvláštní pozornost by se měla věnovat ulici Radlická, která je klíčová pro spojení Waltrovky s centrem města. Již dnes je tato ulice velmi vytížená, hlučná, a po realizaci nové čtvrtí bude ještě víc dopravně zatížená. Na projektu oceňuji, že při rušné ulici Radlická se z důvodu hlučnosti nacházejí především administrativní budovy a rezidenční budovy jsou v klidné části lokality.
Jedním z mnoha sloganů nové čtvrti je „Nic není daleko!“ Je tomu tak? Pokud jste bohatý pár bez dětí, tak ano!
Odkazy a zdroje
https://www.estate.cz/byznys-reality/nova-waltrovka-digitalni-technologie-a-vceli-uly-na-jednom-miste/
https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-odvodneni-podzemnich-garazi-nove-waltrovky-s-nizkymi-zlaby-mearin.html
https://www.novawaltrovka.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_(podnik)
https://www.waltrovka-showcase.website/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezidence_Waltrovka
https://www.waltrovka-work.cz/cs/o-projektu
https://www.waltrovka-work.cz/cs/dynamica
https://www.ceskestavby.cz/clanky/vzkriseni-waltrovky-aneb-jak-se-stavela-aviatica-24309.html
https://cc.cz/podivejte-se-jak-penta-zmeni-tvar-prazskych-jinonic-nova-waltrovka-za-ctyri-miliardy-prinese-kancelare-i-stovky-bytu/
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/promena-prazske-tovarny-walter-v-moderni-ctvrt.A131010_134854_praha-zpravy_sfo
Studentská recenze projektu
Kateřina Hanková, U6 2024 – Praha jako 15ti minutové město: veřejná vybavenost
Waltrovka a její ambice na půli cesty
Projekt Waltrovka v pražských Jinonicích představuje ambiciózní přeměnu bývalého brownfieldu na moderní multifunkční čtvrť. Ačkoli jeho realizace přináší spoustu pozitivních aspektů, jako jsou revitalizace opuštěného území a vytvoření nových obytných a komerčních prostor, celkový přístup projektu k urbanistickým a společenským problémům vzbuzuje řadu otázek.
Waltrovka se nachází v Praze v lokalitě s bohatou průmyslovou historií. Právě ta je nejspíš základem pro hlubší propojení s městským okolím a sociálním kontextem. Namísto tohoto propojení projekt působí spíš jako uzavřený celek, sice fungující ale i tak orientovaný výhradně do svého vlastního „centra“. Namísto by projekt vytvářel přirozenou vazbu s okolím působí velmi odděleně. S tím souvisí i to, že navzdory tomu, že návrh zahrnuje veřejné prostory, jejich využití a propojení s městskou strukturou zůstává omezené. Chybí zde jasná městotvorná funkce, která by Waltrovku integrovala do širšího kontextu městského života.
Navržený mix funkcí, který měl podporovat atmosféru ve čtvrti a její adaptabilitu, se v praxi ukazuje jako nevyvážený. Rezidenční funkce výrazně převažují nad komerčními a rekreačními, což vede k omezení dlouhodobé flexibilitu prostoru. Například prostory, které by mohly sloužit pro coworking, komunitní aktivity či kulturní akce, jsou podceněny a nebo chybí. Nedostatek těchto prostor znemožňuje Waltrovce pružně reagovat na měnící se podmínky a případně efektivně měnit využití daných prostor.
Projekt sice zahrnuje rozsáhlé zelené plochy, ale je otázkou, zda slouží jako plnohodnotný ekologický prvek (jako jsou prezentovány) nebo jestli plní funkci spíše estetickou. Zeleň se zdá být dostatečně integrována do koncepce ochrany přírody a klimatické adaptace a je zde navržena i řada inovativních řešení, jako jsou retenční systémy pro dešťovou vodu nebo zelené střechy. Na druhou stranu se zde nachází velmi rozsáhlé podzemní parkování, což například blokuje však vody a nabourává to celkovou myšlenku tohoto projektu týkající se ochrany životního prostředí.
Z hlediska mobility projekt sice podporuje pěší a cyklistickou dopravu, ale nedostatečné propojení s okolními částmi města a slabé napojení na veřejnou dopravu oslabují jeho potenciál stát se vzorem udržitelné dopravy. Chybí zde také řešení pro sdílenou mobilitu či infrastrukturu pro alternativní druhy dopravy, což podtrhuje nedostatečnou orientaci na budoucnost. Výrazným problémem je i již zmíněné rozsáhlé parkování, které nabádá rezidenty i zaměstnance k využití vlastního automobilu namísto dopravy hromadné.
Obecně lze říct že Waltrovka cílí primárně na vyšší socioekonomickou skupinu, což vytváří riziko sociální segregace. Chybí zde dostupné bydlení i dostatečná veřejná vybavenost, která by zajišťovala kvalitní život i pro širší spektrum obyvatel. Projekt tak nepřispívá k vytváření inkluzivní městské čtvrti, což je v současné době klíčový prvek pro dlouhodobou sociální soudržnost.
Celkově Waltrovka ilustruje snahu o moderní regeneraci průmyslového území, která však zůstává nevyvážená a neúplná. Nedostatky v oblasti integrace do městského prostředí, adaptability, udržitelnosti a sociální inkluze zastiňují potenciální přínosy projektu. Místo toho, aby Waltrovka sloužila jako ukázkový příklad inovativního a udržitelného urbanismu, zůstává zde mnoho nedořešených otázek a nově vzniklých problémů, které tento atraktivní projekt bohužel neřeší.
Odkazy a zdroje
Waltrovka se nachází v Praze v lokalitě s bohatou průmyslovou historií. Právě ta je nejspíš základem pro hlubší propojení s městským okolím a sociálním kontextem. Namísto tohoto propojení projekt působí spíš jako uzavřený celek, sice fungující ale i tak orientovaný výhradně do svého vlastního „centra“. Namísto by projekt vytvářel přirozenou vazbu s okolím působí velmi odděleně. S tím souvisí i to, že navzdory tomu, že návrh zahrnuje veřejné prostory, jejich využití a propojení s městskou strukturou zůstává omezené. Chybí zde jasná městotvorná funkce, která by Waltrovku integrovala do širšího kontextu městského života.
Navržený mix funkcí, který měl podporovat atmosféru ve čtvrti a její adaptabilitu, se v praxi ukazuje jako nevyvážený. Rezidenční funkce výrazně převažují nad komerčními a rekreačními, což vede k omezení dlouhodobé flexibilitu prostoru. Například prostory, které by mohly sloužit pro coworking, komunitní aktivity či kulturní akce, jsou podceněny a nebo chybí. Nedostatek těchto prostor znemožňuje Waltrovce pružně reagovat na měnící se podmínky a případně efektivně měnit využití daných prostor.
Projekt sice zahrnuje rozsáhlé zelené plochy, ale je otázkou, zda slouží jako plnohodnotný ekologický prvek (jako jsou prezentovány) nebo jestli plní funkci spíše estetickou. Zeleň se zdá být dostatečně integrována do koncepce ochrany přírody a klimatické adaptace a je zde navržena i řada inovativních řešení, jako jsou retenční systémy pro dešťovou vodu nebo zelené střechy. Na druhou stranu se zde nachází velmi rozsáhlé podzemní parkování, což například blokuje však vody a nabourává to celkovou myšlenku tohoto projektu týkající se ochrany životního prostředí.
Z hlediska mobility projekt sice podporuje pěší a cyklistickou dopravu, ale nedostatečné propojení s okolními částmi města a slabé napojení na veřejnou dopravu oslabují jeho potenciál stát se vzorem udržitelné dopravy. Chybí zde také řešení pro sdílenou mobilitu či infrastrukturu pro alternativní druhy dopravy, což podtrhuje nedostatečnou orientaci na budoucnost. Výrazným problémem je i již zmíněné rozsáhlé parkování, které nabádá rezidenty i zaměstnance k využití vlastního automobilu namísto dopravy hromadné.
Obecně lze říct že Waltrovka cílí primárně na vyšší socioekonomickou skupinu, což vytváří riziko sociální segregace. Chybí zde dostupné bydlení i dostatečná veřejná vybavenost, která by zajišťovala kvalitní život i pro širší spektrum obyvatel. Projekt tak nepřispívá k vytváření inkluzivní městské čtvrti, což je v současné době klíčový prvek pro dlouhodobou sociální soudržnost.
Celkově Waltrovka ilustruje snahu o moderní regeneraci průmyslového území, která však zůstává nevyvážená a neúplná. Nedostatky v oblasti integrace do městského prostředí, adaptability, udržitelnosti a sociální inkluze zastiňují potenciální přínosy projektu. Místo toho, aby Waltrovka sloužila jako ukázkový příklad inovativního a udržitelného urbanismu, zůstává zde mnoho nedořešených otázek a nově vzniklých problémů, které tento atraktivní projekt bohužel neřeší.
Odkazy a zdroje
https://www.estate.cz/byznys-reality/nova-waltrovka-digitalni-technologie-a-vceli-uly-na-jednom-miste/
https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-odvodneni-podzemnich-garazi-nove-waltrovky-s-nizkymi-zlaby-mearin.html
https://www.novawaltrovka.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_(podnik)
https://www.waltrovka-showcase.website/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezidence_Waltrovka
https://www.waltrovka-work.cz/cs/o-projektu
https://www.waltrovka-work.cz/cs/dynamica
https://www.ceskestavby.cz/clanky/vzkriseni-waltrovky-aneb-jak-se-stavela-aviatica-24309.html
https://cc.cz/podivejte-se-jak-penta-zmeni-tvar-prazskych-jinonic-nova-waltrovka-za-ctyri-miliardy-prinese-kancelare-i-stovky-bytu/
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/promena-prazske-tovarny-walter-v-moderni-ctvrt.A131010_134854_praha-zpravy_sfo