SUOMI Hloubětín
autorský popis projektu
Náš největší rezidenční komplex SUOMI Hloubětín je situován do dynamicky se rozvíjející části Prahy 9. Tato lokalita má dobrou vazbu na dopravní infrastrukturu a je skvěle dostupná městskou dopravou. Tramvajové zastávky se nachází v těsné blízkosti areálu. Pravidelné linky vedoucí ke stanicím metra B – Kolbenova a Hloubětín obyvatele nové finské čtvrti přiblíží ke všem službám veřejné a občanské vybavenosti v okolí. Současně mohou využívat pestré zázemí, které jsme vybudovali v rámci předchozích etap.
studentská recenze projektu
Vojtěch Cuhra, 06/2025 U6 2025 – Praha – město pro každého? Dostupné bydlení
SUOMI Hloubětín. Slušný projekt – pro „slušné“
Developerský projekt bytových domů Suomi Hloubětín se nachází v Praze 9, v těsné blízkosti říčky Rokytky. V této oblasti dochází v posledních letech k realizaci celé řady obdobných developerských projektů. Suomi započala realizovat roku 2016 česká pobočka finské společnost YIT za spolupráce s ABM architekti a Loxia architects Ingenierie. Zhotoviteli jsou firmy GEMO a.s. a Hinton a.s.
Projekt zjevně nebyl zaměřen výlučně na zisk, neboť v sobě nese celou řadu „zbytných“ kvalit, které nejsou u takovéhoto typu developmentu v okrajových částech Prahy standardem. Kvalita se projevuje například v použitých materiálech, a to zejména v místě centrálního náměstíčka. Na pochozí vrstvy veřejného prostoru je použita kamenná dlažba se širokou spárou a několik druhů betonových dlažeb. V centru bytového souboru každého zaujme objekt mateřské školky od finského architekta Jyrki Tasa. Oproti okolním obytným budovám není povrch její fasády tvořen omítkou, ale dřevěným šindelem. Kvalita použitých materiálů na chodnících a vozovce však směrem od náměstíčka klesá. Ve větší části souboru se tak setkáme jen s asfaltem a základní betonovou dlažbou.
Nespornou kvalitou projektu, na kterou právem investor YIT upozorňuje, je hospodaření s dešťovou vodou. Jsou zde realizovány vsakovací záhony, průlehy, suché poldry, retenční jezírko, zatravňovací dlažby i mlatové pěšiny. Veřejné prostory jsou osázeny mladými stromy, které v horizontu 15–20 let prostředí výrazně zkvalitní. Upřímně řečeno, by toto měl dnes být naprostý standard všech projektů. V pražském kontextu tomu ale tak není. Oceněníhodný je též způsob napojení projektu na okolí Rokytky a zkultivování jejího bezprostředního břehu, který hojně využívají nejen rezidenti Suomi.
Svou špatnou prostupností a propojeností je ale development podobný současné výstavbě většiny nových obytných souborů a čtvrtí, které tak vytvářejí takzvané „gated communities“. Tento problém se projevuje jak v měřítku na sebe nenavazujících čtvrtí, tak v měřítku „bloků“, které jsou tvořeny několika volně stojícími bytovými stavbami ohrazenými plotem. Množství parkujících aut v ulicích snižuje prostupnost a přehlednost v ještě menším měřítku.
Překvapivou realitou souboru Suomi je místy absence bezbariérového řešení. Přístup do většiny „vnitrobloků“ je po leckdy dlouhých a nepříliš širokých schodech. Potenciálním problémem se také stává zjevná sociální homogenita obyvatel, která nepřispívá k vzájemné empatii a porozumění ve společnosti.
Pozoruhodným fenoménem ve veřejném prostoru jsou chybějící místa k zastavení a k sezení. Laviček je zde velmi málo. Některé jsou navíc nešikovně umístěny a nevybízí k posezení. Nemožnost posadit se a odpočinout si z veřejného prostoru vyčleňuje osoby méně fyzicky zdatné, specificky seniory.
Ikonickou stavbou je již zmiňovaná školka. Ta je nepochybně i výraznou kvalitou, co se občanské vybavenosti týče. Kolem náměstíčka se nachází v parteru i několik drobných podniků typu kavárna. Celkově je ale zřejmé že se v souboru počítá se způsobem „života v aglomeraci Prahy“. Tedy s bydlištěm, využívaným především jako místem nocování, kde mohu ideálně nechat dítě ve školce, odjet pracovat do centra, tam si vyřídit nákupy a své kulturně-sociální vyžití a po návratu mít možnost relaxace v přírodě.
Obytnou čtvrť Suomi Hloubětín hodnotím jako kvalitní projekt v rámci výstavby v okrajových částech Prahy. Měli bychom však býti ambicióznějšími a usilovat o vznik městotvorných a neexkluzivních čtvrtí s dostatečně hustou sítí veřejných prostranství a občanské vybavenosti.
Max Neradný, 06/2025 U6 2025 – Praha – město pro každého? Dostupné bydlení
Suomi Hloubětín, fínska enkláva v Prahe
Suomi Hloubětín je nová obytná štvrť na území Prahy 9, ktorá pozostáva z viacerých etáp. Má ju na svedomí developerská spoločnosť YIT, pôvodom z Fínska. Medzi hlavné výhody tohto developmentu patrí obslužnosť mestskou hromadnou dopravou. V samotnom území síce zastávku MHD nenájdete, po jeho obvode je však hneď niekoľko zastávok električiek. Územie navyše leží na polceste medzi stanicami metra Kolbenova a Hloubětín. Pozitívom developmentu je aj prítomnosť komerčných služieb ako je večierka či reštaurácie a občianska vybavenosť vo forme materskej školy od fínskeho architekta v srdci územia. Všetko ostatné si však obyvatelia komplexu musia vyriešiť buď v Hloubětíne, na Vysočanskej, alebo na Českomoravskej, kde sú sústredené služby v nákupných centrách.
Svoj severský pôvod sa developer snaží aplikovať na marketing Suomi Hloubětín. Ulice medzi novostavbami nesú mená fínskych architektov a novo-navrhnuté lokálne námestie je pomenované po Alvarovi Aaltovi. Každá etapa projektu bola pomenovaná po fínskych mestách (Espoo, Salo, Oulu, Porvoo…) a samotný developer tento projekt prezentuje ako „fínsku čtvrt“. Tento prístup má za následok vymazanie pamäte miesta, ktoré malo svoj zaujímavý historický vývoj, ktorý je teraz prehlušený marketingovou kampaňou s cieľom zatraktívniť danú lokalitu.
Medzi ďalšie prístupy marketingu tohto developmentu patrí prezentácia navrhovanej modrozelenej infraštruktúry, ktorá zahŕňa vsakovacie průlehy, suché poldre a predovšetkým revitalizáciu potoku Rokytka. Tok rieky bol upravený do meandrov, ktoré majú za cieľ spomaliť vodu v dobe záplav a malo by dle prezentace dôjsť i k sprístupneniu brehu a vytvoreniu biokoridorov. V čase, keď som územie navštívil, sa prístupnosť brehu overiť nedala, avšak biodiverzita v okolí Rokytky je nespochybniteľná. Pobyt na nábreží je však omnoho atraktívnejší na druhej strane brehu, kde tiež v nedávnej dobe vznikli nové bytové komplexy a s nimi aj detské ihriská a parky so sochami. Pešia lávka, ktorou sa dá rieka prekročiť a dostať sa k týmto funkciám je však od projektu Suomi Hloubětín pomerne ďaleko.
Kvalita verejného priestoru v riešenom území odpovedá štandardom dnešnej doby. Treba však poznamenať, že verejný priestor je tu primárne určený pre obyvateľov komplexu, a jeho zaujímavejšia časť, ktorá tvorí priestor vnútroblokov, je prístupná výhradne rezidentom za oplotením. Cenová dostupnosť bývania v tejto štvrti sa nijak zásadne nelíši od bežnej cenovej hladiny novostavieb v Prahe, avšak developer ponúka potenciálnym kupcom možnosť zjednať výhodné podmienky na hypotéku, kde klientovi stačí zaistiť len 10% vlastných zdrojov. Úroková sadzba tejto hypotéky je potom prijateľných 4,49%.
Celkovo projekt hodnotím ako nemestotvorný development, ktorý sa nesnaží napojiť na mestskú štruktúru ani históriu miesta. Urbanizmus Suomi Hloubětín tvorí akúsi bublinu medzi brownfieldmi ohraničenú stavbami a vyvýšenými predzáhradkami. Nové služby, ktoré tu vznikajú nie sú dostatočný magnet na to, aby do územia prilákali okoloidúcich. Verejne prístupná časť územia medzi budovami pripomína skôr parkovisko než ulicu, všetko zaujímavé a zelené sa odohráva mimo dosah očí človeka na chodníku. Jedná sa teda skôr o uzavretú komunitu, čo niektorí považujú za ideálne prostredie na život a výchovu detí mimo rušné centrum Prahy.
Jáchym Pojezdný, 06/2025 U6 2025 – Praha – město pro každého? Dostupné bydlení
Finsko vs. parkovací minima
Bývalá průmyslová oblast Vysočan a Hloubětínu, táhnoucí se údolím říčky Rokytky, se začíná v posledních letech divoce zastavovat. Na Kolbenově ulici roste jeden development za druhým. Jeden z nich, nacházející se v zákrutě bývalé železniční vlečky procházející středem údolí, postavila developerská společnost YIT Stavo. Mezi lety 2016 až 2025 zde vyrostlo 23 bytových domů, obsahujících přibližně 900 bytů, a jedna mateřská školka.
Jelikož je YIT Stavo dceřinou firmou finské developerské společnosti, nachází se zde mnoho odkazů na Finsko, a to od samotného názvu projektu Suomi Hloubětín, přes názvy etap developmentu i názvy nových ulic, až po školku, navrženou finskou architektonickou kanceláří Arkkitehdit NRT. I bytové domy, které jsou již dílem českých kanceláří ABM architekti a Loxia Architectes Ingenierie, mají předepsaný finský standard bydlení. Některé z bloků vlastní bytové družstvo, a developer pro koupi bytu nabízí možnost dojednání výhodnější hypotéky.
Koncept „novodobého zahradního města, s přírodou prorůstající z parku mezi věžové budovy“, kazí jeho reálné provedení. Příroda se totiž zastaví o podzemní garáže, které tvoří přízemní patra domů. Jen na místním náměstíčku ustupuje podzemní parkování pár restauracím a samoobsluze. Celou plochu zmíněného náměstí však donedávna zabírala parkovací stání také. Až po kritice obyvatel bylo náměstí „revitalizováno“, a polovinu parkovacích stání nahradila socha, stromky a lavičky. Na všechna ta auta je tu nachystáno alespoň několik zpomalujících prvků – přechody pro chodce jsou zpomalovacími prahy a náměstí je vydlážděno. Jinde jsou komunikace převážně vyasfaltovány a chodníky vydlážděny betonovou dlažbou.
Přestože se areál prezentuje jako patnáctiminutové město, je vcelku monofunkční. Plány na sportovní areál, amfiteátr a komplexní napojení na park zůstaly nerealizovány. Malá samoobsluha a soukromá mateřská školka situaci nezachrání. Oblast je ale výhodně napojena na tramvajovou zastávku Vozovna Hloubětín, kde staví jedna denní a jedna noční linka a zastávka Starý Hloubětín, kde už staví linek více, je také v docházkové vzdálenosti. Development je výhodně napojen na cyklostezku, vedoucí po bývalém náspu vlečky podél toku Rokytky až k jejímu soutoku s Vltavou. Podél břehu Rokytky navíc existuje i stezka pro pěší s workout prvky.
Developerem slibované zelené střechy mají jen podzemní garáže, jejichž střecha tvoří jakýsi společný dvorek – zahradu pro konkrétní skupinu domů. Ten má tvořit něco jako vnitroblok, místo setkávání obyvatel domů, podporující komunitní život a potkávání obyvatel. Obyvatelé jednoho „bloku“ ale bohužel nemají šanci navštívit dvorek – zahradu sousední. Hranice veřejného a soukromého je totiž velmi důsledně oddělena a tam, kde ji netvoří stěna garáže, je vytyčena plotem.
Společnost YIT ve svých projektech používá prefabrikované panely a koupelny a recyklované materiály. Například jako kamenivo do betonu byl využit nadrcený demoliční odpad. Budovy jsou energeticky úsporné, byty jsou vybaveny rekuperací, okna mají izolační trojskla. Všechna dešťová voda je zasakována na pozemku, v poldrech, průlezích a rigolech, a pro jistotu je připravena i nádrž s přepadem do Rokytky, na jejíž revitalizaci a vyčištění koryta se firma spolupodílela.
Dle mého názoru je projekt typický pro současnou výstavbu, obohacený o „zelené“ prvky a přístupy, za které si zaslouží pár plusových bodů. Celkový dojem ale kazí řešení minimálních požadavků na parkování. Nebylo by lepší přízemí ustoupit místo autům chybějící vybavenosti, a přiblížit se tím tak funkční městské čtvrti?
Anna Šrytrová, 06/2025 U6 2025 – Praha – město pro každého? Dostupné bydlení
Finská architektura v Praze
Projekt Suomi od finského společnosti YIT Stavo.s.r.o. přeměnil 9 ha brownfieldu u vozovny v Hloubětíně v rezidenční komplex. Rozléhá se od Granitovy ulice na jihozápadě až k Rokytce. Suomi vznikalo postupně v 10 etapách – první etapa Espoo začala v roce 2016, poslední etapa Tampere má být zkolaudována v prosinci 2025. Za prvními dvěma etapami stojí ateliér ABM architekti, ostatní navrhla kancelář Loxia.
Projekt se odkazuje k domovské krajině investora. Finsko se stalo spojujícím prvkem všech etap – každá nese jméno finského města, ulice nesou jména finských osobností. Cílem architektů bylo se inspirovat skandinávskou architekturou čistých linií. Finskou rozmanitou krajinu reprezentuje pojetí zeleně v území, což je patrné spíše v jejím vizuálním ztvárněním než v druhové rozmanitosti.
V minulosti se zde nacházela chudinská kolonie „Čína“, která zanikla s výstavbou vlečky do blízké továrny Praga. Půdorys vlečky převzala ulice Granitova. Současné okolí je kromě Rokytky tvořeno sklady a dopravními tepnami. Projekt se proto obrací více do sebe, čímž se stává trochu izolovaným ostrovem. S okolím ho propojuje zastávky MHD a cyklostezka u Rokytky. Přes její dostupnost projekt bohužel nepracuje s využitím alternativních forem mobility.
Projekt tvoří celkem 24 budov s zhruba 1000 byty od 1kk do 5kk. Ze sociálního hlediska jej lze považovat za standartní – většina bytů je v soukromém vlastnictví. Ceny za byty jsou standartní, pohybují se okolo 152 tisíc korun za metr. Za zmínku ale stojí etapa Oulu, která byla postavena pro bytové družstvo, jejž podpořila sama společnost YIK.
Domy jsou dle etap shlukovány do clusterů, v jejichž centru jsou uzavřené vnitrobloky přístupné brankou, často vybavené hřištěm. To zčásti vytahuje život z ostatních veřejných prostor, na druhou stranu posiluje pocit bezpečí obyvatel domů.
Těžiště lokality, centrální náměstí Alvara Aalta, obsahuje většinu občanské vybavenosti. Krom několika restaurací zde nalezneme i mateřskou školu. Přes významnost prostoru pro komplex je ale většina plochy věnovaná parkování, což má negativní vliv na využívání náměstí pro komunitní účely a trávení času obecně, což přispívá k monofunkčnímu residenčnímu charakteru projektu.
Parkování definovalo i použité materiály. Velkoformátová betonová dlažba, kočičí hlavy a pouze malé zákoutí zeleně s lavičkou vytváří z náměstí tepelný ostrov. Ani ostatní povrchy v projektu nejsou inovativní, za ekologicky nejpřívětivější lze považovat zatravňovací dlaždice, celkově je ale většina ploch v projektu zatravněná.
Přesto, že projekt za svoje pojetí hospodaření s vodou získal místo ve finále Adapterra Awards 2020, z pohledu dnešních měřítek již příliš nevyniká – oddělení dešťové vody a její zadržování patří dnes k standartním postupům, stejně jako využití zelených střech, které jsou v projektu pouze nad garážemi.
Voda, která se v území v rámci navrženého systému nevsákne, končí v Rokytce. Nutno zdůraznit, že s realizací projektu Suomi došlo k její revitalizaci a vyčištění od černé skládky. V současnosti je jak přívětivější pro rostlinné i živočišné druhy, tak místem pro rekreaci obyvatel z obou břehů, a tedy přináší užitek širšímu okolí.
Vzhledem k době vzniku je možné Suomi považovat za pokrokový projekt. Největším kladem je dle mého názoru revitalizované okolí Rokytky, naopak největší minus spočívá v řešení náměstí, jehož změnou by se dala změnit dynamika projektu k více angažované komunitě.
odkazy a zdroje
- zdroj informací: https://www.loxia.cz/projekt/suomi-hloubetin
- zdroj informací: https://www.yit.cz/
- zdroj informací: https://novostavby.com/property/suomi-hloubetin/
- zdroj informací: https://www.facebook.com/photo?fbid=1078681037380299&set=a.577486654166409
- zdroj informací: https://www.facebook.com/suomihloubetin/posts/pfbid02W1QUbBmvLpLWKieB71f7tv2G4hmknD8y2iUgnX879regGP4kRSoBjdQY173UeXGCl
- zdroj obrazové přílohy 1: https://www.yit.cz/prodej-bytu/praha/praha-9/suomi-hloubetin
- zdroj obrazové přílohy 2: https://uap.iprpraha.cz/
- zdroj obrazové přílohy 3: https://res.cloudinary.com/yit/image/upload/q_auto:eco,f_auto,fl_lossy,w_762,c_limit/v1717491869/481998.jpg
- zdroj obrazové přílohy 4: https://www.asb-portal.cz/wp-content/uploads/2022/05/YIT_Suomi-Hloubetin_materska-skolka_exterier_01-840×560.jpg
- zdroj obrazové přílohy 5: Autor fotografie: Jáchym Pojezdný (11/2025)
