Total urban design

Bydlení Braník

Total urban design
Vrbova, Braník, Praha 4
Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník Bydlení Braník
architekt: QARTA architektura
investor: Trigema a.s.
celková rozloha (m²): 24 000
rok zahájení: 2019
rok ukončení / plán: 2022
třída energetické náročnosti budovy: B
2. místo Best of Realty 2022
137 bytových jednotek + 15 řadových domů

Autorský popis projektu

zdroj: https://www.bydleni-branik.cz/branik/o-projektu/

Bydlení Braník – popis developera

Chytré bydlení Braník nebo zkráceně Bydlení Brâník je nový rezidenční areál v osobité pražské čtvrti určený všem, kteří potřebují volnost prostoru, klid přírody a současně výhody města. Jednotlivé bytové domy areálu mají maximálně 5 nadzemních podlaží a každý z nich je vybavený balkonem nebo terasou. Jedinečné bydlení doplňuje 15 řadových rodinných domů, které se výborně hodí především pro rodiny s dětmi. A protože víme, že rodina potřebuje společně růst a ničím se neomezovat, nabízí naše domy dostatek velkých prostor pro bydlení, kdy nejmenší podlahová plocha činí 220 m2, největší pak téměř 300 m2. Velkorysé prostory navíc doplňují velké zahrady orientované jižním směrem, které nabízejí klid a oddech od ruchu velkoměsta.

Díky promyšlenému konceptu Trigema Chytré bydlení nabízí projekt celou řadu výhod – například okenní trojskla, komplexně navržené bytové dispozice nebo i podlahové vytápění bytů. Parkování je zajištěno v podzemních garážích nebo i přímo na povrchu.
Braník je svébytnou a inspirativní pražskou čtvrtí, která má svůj genius loci a je charakteristická sousedskou pospolitostí, bohatými možnostmi trávení volného času i skvělou občanskou vybaveností. Velikost bydlení i skvělou lokalitu ocení především aktivní rodiny, které díky bohatým možnostem vyžití už nemusí Braník opouštět.

Rodiny s dětmi i všechny ostatní, kteří potřebují větší prostor, uspokojí 15 prémiových řadových domů s velkorysými pozemky.

Tři studentské recenze projektu

Urbanismus podle Q100
Petra Malinská, 01/2025 U6 2024, sk. 9, Praha jako 15min město — veřejná vybavenost

Bydlení Braník, obytný soubor dokončený v roce 2022 v blízkosti Branického náměstí v Praze, je total urban design projektem z pera architektonického studia QARTA ARCHITEKTURA. Tento soubor je členěn na tři celky obsahující dva pětipatrové bytové domy u Branického náměstí kopírující uliční čáru a navazující na blokovou strukturu, dva objekty bodových bytových domů uvnitř otevřeného bloku a na řadové domky v ulici Skálové v jižní části souboru.  

Bytové domy u Branického náměstí vhodně reagují na existující blokovou strukturu a uzavírají čtvrtou stranu náměstí. Srozumitelný je i návrh bodových bytových domů, které se chovají podobně jako panelové bodové domy v sousedícím bloku. 

Otázkou ale zůstává uzavření souboru řadovými domy z jižní strany. Soubor se sice nachází na rozhraní několika struktur – blokové struktury historického jádra Braníku, zahradního města na Branické stráni a biokoridoru Kunratického potoka a bylo by tudíž možné uvažovat i o zástavbě s nižší podlažností. Uniformní řadové domy vytvářejí spíš suburbii než zahradní město.

Zprvu bylo pro mě nejasné i tvarování ulice Skálové, tvořící uzavřený okruh bez vazeb na okolí. Její tvar vysvětluje mapa záplavového území. Je sice nabíledni, že stavět řadové domy v záplavovém území nelze, nicméně je otázkou, zda by tomuto faktu měla být podřízena uliční síť, nebo urbanismus souboru.

Další diskutabilní částí projektu je pohledová osa od Branického náměstí k asi 600 m vzdálenému pivovaru. Při pohledu z Branického náměstí na osu procházející souborem můžeme zahlédnout červenou věžičku pivovaru vystupující nad stromy. Architekt David Wittassek osu komentoval následujícím výrokem. “Pohledová osa od náměstí k Branickému pivovaru zaručuje prostupnost areálu jak pro pěší, tak pro cyklisty.”

Osa je ale pouze pohledovou záležitostí, protože prostupu z obytného souboru k pivovaru zamezuje několik bariér jako Kunratický potok, protihluková zeď a Jižní spojka. Obytným souborem je sice možné po této ose projít ke Kunratickému potoku, kvůli absenci napojení ulic ohraničujících obytný soubor na okolí téměř neexistuje důvod souborem po ose procházet a tvoří separovanou část města.

Důvodem k zastavení v obytném souboru pro lidi z okolí mohou být komerční jednotky v bytových domech u Branického náměstí, které jsou v současnosti využívány např. jako samoobsluha, kadeřnictví nebo kavárna. Obsazené jsou nicméně pouze jednotky s přímou návazností na náměstí, ty vzdálenější jsou i po dvou letech od dokončení stavby neobsazené. Jejich adaptace např. na obytnou funkci by ale byla pravděpodobně obtížná, vhledem k jejich umístění na exponovaných rozích a celoproskleným fasádám.
Ačkoli projekt deklaruje udržitelnost, jeho přístup zůstává v rámci běžných standardů současných novostaveb (např. použití trojskel a rekuperace, energetická náročnost budovy třídy B).

Architektonické řešení postrádá práci s recyklovanými, nebo lokálními materiály. Na první pohled velké zatravněné dvory jsou pouze zelenými střechami podzemních garáží, které budou v případě úbytku automobilové dopravy jen těžko adaptovatelné na jiné využití. Mobiliář v jednotném černém kovovém provedení nebude v letních měsících příliš praktický, protože se bude přehřívat. V souboru navíc zcela chybí koše na tříděný odpad a stojany na kola jsou umístěny pouze u dětského hřiště, nikoliv u obchodů.

Projekt obytného souboru Bydlení Braník je slušným pokusem o začlenění nové zástavby do historického jádra, který respektuje výškovou úroveň okolní zástavby. Ocenit lze dle mého názoru strukturu severní části projektu s obchodním parterem. Problematické se mi naopak zdá jeho napojení na okolí, struktura jižní části, chybějící mobiliář, materiálové řešení a nedostatečně vyřešená otázka udržitelnosti.

Aké chytré je Bydlení Braník?
Monika Šimková, 01/2025 U6 2024, sk. 9, Praha jako 15min město — veřejná vybavenost

Urbanistický projekt Bydlení Braník bol v roku 2022 ocenený cenou Best of Realty a umiestnil sa na druhom mieste v kategórii Rezidenčný projekt väčšieho rozsahu. Urbanistický projekt od architektonického štúdia QARTA architektura doplnil stávajúcu lokalitu Braníku v Prahe 4 o štyri bytové domy s obchodným parterom a pätnásť radových rodinných domov.

Bytové domy činžovného charakteru orientované do ulíc Ke Krči a Vrbové dobre doplňujú stávajúcu štruktúru, uzatvárajú ulicu, taktiež priestor námestia a podieľajú sa na mestotvornosti lokality. Komerčný parter prináša istú kvalitu tomuto miestu, otázny je však jeho dosah, pretože projekt doplňuje len menšie obchodné priestory.

Rodinné radové domy, pravdepodobne nadväzujúce na bývalú záhradkársku kolóniu, sú orientované do zelene ku Kunratickému potoku. Hierarchizácia od ulice smerom do zelene je na prvý pohľad logická, hoci si nemyslím, že musí byť tak striktná. Na druhú stranu súbor svojou výškou rešpektuje vzťah k okoliu.

Os, ktorá smeruje od Braníckeho námestia smerom k Braníckemu pivovaru a predstavuje pešiu zónu so stromoradím a spriechodňuje obytný súbor je developerom Trigema aj autormi projektu prezentovaná ako jeho hlavná nosná urbanistická myšlienka. Avšak táto myšlienka funguje len ideovo na mape, v realite k žiadnemu spojeniu nedochádza. Zóna je verejne dostupná ale pre nerezidenta projektu nemá žiaden prepojovací význam.

Prístupné je len detské ihrisko na konci pešej zóny. Hoci pre ľudí z okolia môže pôsobiť nedostupne, keďže cestou k nemu prechádzame okolo oplotených záhrad rezidentov. Svojím umiestnením toto ihrisko pasívne segreguje jeho užívateľov. Priehľad na pivovar je tiež zakrytý stromami. Nová komunikácia v ulici Skalové tiež neprináša tejto lokalite žiadne významnejšie prepojenie a slúži len ako obslužná komunikácia súboru.

V projekte nevnímam významnú prácu s okolitou krajinou. Rodinné domy so záhradami orientovanými do zelene s ňou žiadnym ďalším spôsobom nekomunikujú. Navrhnuté stromy v návrhu, kombinácia spevnených a nespevnených plôch, voľba typu povrchu strechy majú značný vplyv na utváranie vnútornej klímy tohto obytného komplexu. Projekt doplňuje niekoľko stromov, kríkov a trávnatých porastov. Je však toto množstvo novej zelene dostatočné? Prehrievanie objektov by sa dalo redukovať prostredníctvom použitia zelených striech. Na zlepšení klímy vo dvoroch by sa dalo zapracovať zredukovaním dláždených plôch, alternatívou je mlat.

Adaptabilita projektu tiež nehrá významnú rolu. Rodinné domy aj bytové domy budú vždy slúžiť svojej funkcii. Čo sa dá však považovať za udržateľné, pretože je pravdepodobné že budú v budúcnosti stále využívané. Udržateľné je tiež merítko týchto bytových jednotiek, v projekte je značný podiel väčších bytových jednotiek, čo môže predurčovať, že ich obyvatelia budú užívať dlhodobejšie.

Návrh sa snaží byť projektom bez obmedzení – pracuje s vodiacimi prvkami, bezbariérové riešenia nie sú vždy ideálne ale v projekte sa vyskytujú. Z hľadiska dopravy absentuje vzťah k udržateľnej mobilite – doplňujú sa parkovacie miesta, podzemná parkovacia garáž ale návrh postráda potenciál pre rozvoj cyklistickej dopravy, chýbajú stojany pre kola, možnosti využívania zdieľanej dopravy. Z hľadiska priestupnosti je projekt čiastočne uzavretý voči svojmu okoliu. Okoloidúcich prepúšťa skrz pešiu zónu, s umiestením niekoľkých lavičiek k posediu, nenabáda však k dlhšiemu pobytu.

Bydlení Braník sa podieľa na rozvoji lokality v niekoľkých bodoch, avšak si myslím že niektoré stránky projektu sú značne nadhodnotené a ide skôr o komunikáciu v marketingu. Projekt sa developerom pýši „chytrým bydlením“ a jedinečným prístupom. To zahrňuje premyslený koncept návrhu, vytváranie zdravého a bezpečného prostredia, dôraz na ekológiu a úspory energie, využitie moderných technológií a služby na dosah svojim užívateľom. Myslím si, že body zahrnuté pod touto myšlienkou by mali byť samozrejmé pre každý realizovaný projekt a nemali by byť prezentované ako niečo prelomové a novátorské.

Ohleduplné, zelené, ale přesto trochu nedotažené
Martin Šnobr, 01/2025 U6 2024, sk. 9, Praha jako 15min město — veřejná vybavenost

Obytný soubor „Bydlení Braník“ přinesl do stejnojmenné čtvrti v Praze 4 stočtyřicet nových bytů. Komplex od developera Trigema a ateliéru QARTA Architektura doplnil její urbanismus bydlením v klasických bytových i řadových domech. Developer slíbil koncept chytrého bydlení se zajištěným zdravím, bezpečím, ekologií, moderními technologiemi a službami na dosah. Projekt získal 2. místo ocenění Best of Realty 2022. Lze za těmito klady najít i nějaké nedostatky?

Urbanisticky zástavba drží uliční čáru ulice Vrbova a navazuje na ni blokovou strukturou i výškou domů. Zachovává osu náměstí a tvoří z něj novou cestu směrem k cyklostezce v zeleni, ke které se zástavba snižuje. Projekt zkrátka respektuje své okolí, navazuje na něj obsahem i hustotou a poskytuje různé typy bydlení – byty v „blokových“ a „bodových“ bytových domech i řadovky se zahradou. Parter obsahuje 600 m2 komerčních prostor, které obsadila restaurace, večerka, holičství, galanterie a kuchyňské studio.

Chvályhodné je i řešení dopravy – v celém projektu mají přednost pěší. Najdeme zde zvýšené přechody a v ulici při řadových domech vznikla obytná zóna. Vjezdy do garáží netvoří překážku a jsou pojaty nenápadně. Mimo soukromých zahrad je čtvrť plošně přístupná veřejnosti. Sympatická je i absence plotů před řadovkami. Nová pěšina od dětského hřiště navíc soubor napojuje na cyklostezku. Všechny nové ulice mají stromořadí, stromy byly dosazeny i podél hlavní ulice. Nešetřilo se ani trvalkovými záhony – příliš holých zelených „trávníčků“ zde nenajdeme. O zálivku se stará i dešťová voda, která je do zeleně svahovaná s chodníků.

Napříč všem pozitivům urbanismus má projekt řadu nedostatků a nejasných otázek. Je částečně slepým lalokem, který postrádá větší návaznost na uliční síť: směrem na severovýchod je napojen, ale na západ návaznosti chybí a projekt zatím postrádá  napojení na ulice Nad Malým mýtem a Zelinářská. Zřejmě se čeká na sousedící development, který území scelí. Otázkou je, zda vzhledem k současné bytové krizi nemohl mít větší hustotu obyvatel – i s nabídkou městského bydlení. Do charakteru okolí příliš nezapadají domy v hlavní ulici. Jejich fasáda z šedých a bílých plastových desek postrádá detail, který u branických domů najdeme. Pokud si lidé mají k nové čtvrti vytvořit vztah a mít ji za svůj domov, měly by nové domy působit méně genericky a kvalitněji.

Nelíbí se mi ani příliš velké množství asfaltu veřejných prostranství, které mohla nahradit vsakovací dlažba, jenž by esteticky přidala příjemnější měřítko. Zelené střechy vznikly jen na řadových domech, větší bytové domy je postrádají. Je to škoda, komplex díky nim mohl snížit letní přehřívání. V neposlední řadě v projektu zcela chybí cyklostojany – pokud jde člověk nakoupit třeba do potravin, nemá kolo kam zaparkovat.

Urbanismus je o hledání rovnováhy mezi estetikou, funkčností a přístupností. Domnívám se, že v případě souboru Bydlení Braník se podařilo tuto rovnováhu naplnit nad český standard. Velkou hodnotou je prostupnost území pro veřejnost, navázání okolní ulice a zachování charakteru území. Projekt přesto trpí řadou nedostatků jako generické fasády, absence vazeb na okolí, velké množství asfaltu, nedostatek zelených střech či detailů mobiliáře. Pražským urgentním a dlouhodobým problémem je absence sociálních bytů, které projekt vůbec neřeší. Kdyby developeři s autory zapracovali na všech těchto bodech, Bydlení Braník by se dostal na pomyslnou špičku nových projektů v hlavním městě. V současné podobě je celý komplex malý krok správným směrem.

odkazy a zdroje

Přihlásit

Zapomenuté heslo?

Registrovat

Obnova hesla

Zadejte uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, e-mailem obdržíte odkaz pro vytvoření nového hesla.