Total urban design

Obytný soubor Na Vackově - Alfarezidence

Total urban design

Na Vackově, Žižkov, Praha

Přidáno 12. 1. 2022

Obytný soubor Na Vackově - Alfarezidence

architekt: UNIT architekti , Jiran Kohout architekti | Michal Kohout, David Tichý, Zdeněk Jiran

investor: Metrostav Vackov, a. s.

celková rozloha (m²): 9 306

rok zahájení: projekt 2006, realizace 2011-2012

rok ukončení / plán: ?

investice / předpokládaná: ?

celková užitná plocha (m²): 11 000

získaná certifikace: ?

celkový počet bytových jednotek: 124

stupeň dokumentace DPS, DSP, DUR

<hr />

<h4><strong>autorský popis projektu</strong></h4>

<em>zdroj: https://www.archiweb.cz/b/obytny-soubor-na-vackove-alfarezidence</em>

<br>

Cílem návrhu bylo vytvořit současné městské bydlení reflektující základní kvality prostředí, jako lidské měřítko, odpovídající hierarchii míry soukromí a sociální kontrolu. Důraz byl kladen především na srozumitelnost navrženého prostředí podpořenou přirozeným vnímáním podvědomé orientace, která je hlavním předpokladem pro schopnost jedince se s takovým prostředím identifikovat a přijmout ho jako svůj domov.
V kontextu místa a času jsou do návrhu integrovány různorodé požadavky, které jsou dnes na městské bydlení kladeny. Na jednu stranu očekávají obyvatelé služby a pohodlí odpovídající hustotě zástavby tradičního města, na druhé straně však klid, soukromí a pohodu bydlení v soukromé zahradě. Z těchto různorodých zdrojů si návrh bere jednotlivé motivy a jejich vhodnou kombinací usiluje vytvořit vyvážené, důstojné i dostupné bydlení. Z tradičního města přebírá měřítko, srozumitelnost prostředí a hierarchizaci veřejných prostor, při hustotě přes 300 obyvatel na hektar umožňuje vznik městského prostředí s dostatečnou koncentrací pro fungování služeb a veřejné dopravy; ze zahradního města přebírá sousedské vztahy v lokalitě, soukromí a intimitu zahrad a spojuje výhody prvků bydlení v bytových a rodinných domech.
Podstatou návrhu je koncept řešení založený na vytvoření obrazu společenských vztahů obyvatel a tomu odpovídající návrh jednotlivých venkovních prostorů, které ve škále mezi „veřejným“ a „soukromým“ vytvářejí různou míru intimity těchto prostorů, stanovují jejich význam a smysl využití.

Velikost komplexu odpovídá velikosti městského bloku. Jeho členění je při stanovení míry jeho prostupnosti založeno na vytvoření třech „hnízd“ sestávajících se z 3-4 domů (s 30-40 bytovými jednotkami), které svým charakterem a prostorovým uspořádáním vytvářejí potenciál tzv. sousedského bydlení. Vyšší míra bezpečí i sociální kontrola těchto „polosoukromých“ prostorů s charakterem zahrady, doplněných o různá místa pro posezení, pobyt i možnosti her, jsou atributy nejen příjemného až domáckého prostoru vysokého standardu, ale i místa, které může být pojítkem příjemného bydlení i utváření kvalitnějších sousedských vztahů. Prostupnost území mezi jednotlivými „hnízdy“ je realizována prostřednictvím „poloveřejných“ cest, tedy cest přístupných veřejnosti, které jsou ale ve svém celém profilu pod důslednou kontrolou obyvatel. Poloveřejné cesty se stýkají na středovém plácku sloužícím jako neformální centrum území, na které navazuje přiléhající systém dvou dětských hřišť, určených pro různé věkové kategorie. Navržený „městský blok“ je pak ohraničen jasně definovanými uličními prostory, které navazují na uliční síť v okolí a srozumitelně tak novou zástavbu začleňují do struktury celé lokality. Každé místo v celém souboru tak má svůj účel, žádné území mezi domy nelze označit za „zemi nikoho“.

Charakteru prostředí odpovídá nejen návrh parteru, ale i provedení jednotlivých domů. Zatímco dřevěné fasády vnitřních polosoukromých dvorů hnízd sledují domáckou atmosféru a orientují nás do světa uvnitř, reprezentativní cihelné fasády s lodžiemi vyjadřují čela domů směrem navenek. Nízko až středně podlažní zástavba (soudobá verze tradičního prostorového členění a atmosféry našich/evropských historických měst) zdůrazňuje vazbu člověka k zemi a místu. Architektonický výraz domů a členění oken zde tento vztah podporuje. V prvních třech podlažích jsou navržena velká francouzská okna s proskleným zábradlím akcentující kontakt se zemí. Horní podlaží již využívají potenciál výhledu prostřednictvím pásových oken s parapetem.<hr />

<h4><strong>studentská recenze projektu</strong></h4>

<em>Lucie Breuerová, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým</em>

<h6><strong>Alfarezidence – vydařené komunitní bydlení</strong><h6>

Rezidence Na Vackově je součástí rychle se rozvíjející městské části, která v posledních několika letech zcela změnila tvář. Výhodou je dobrá dopravní dostupnost MHD a krátká dojezdová vzdálenost do centra města. I z tohoto důvodu je správně zvolená hustota zástavby bloku 325 obyvatel na hektar, což odpovídá bloku s městskou hustotou. Výška a rozestupy domů reflektují místní zástavbu a zapadají tak do okolí. Nevzniká ani konflikt se zástavbou rodinných domů v těsné blízkosti rezidence. Obytný soubor tvoří spíše plynulý přechod od rodinné zástavby k okolním bytovým domům.

Kvalitní a příkladné řešení obytného souboru je i v jeho hierarchizaci prostoru. Do území vstupuje veřejný prostor, a tudíž je obytný komplex prostupný i pro kolemjdoucí a obyvatele okolních domů. Dále je vyčleněn soukromý prostor předzahrádek a polosoukromý prostor pro obyvatele rezidence. Hierarchizace prostoru tak nabízí širokou škálu využití od veřejného dětského hřiště, náměstíčka či polosoukromého dvora s posezením, či pergolu s pískovištěm. Podněcuje tak možnost setkávání a navazování kontaktů se sousedy a veřejností.

Práce s vegetací je v tomto komplexu bezesporu vydařená. Celý soubor prostupují trvalkové záhony, výsadby stromů a keřů. Velmi pěkně je pracováno s vertikální zelení, která nabízí velké zelené plochy v malém prostoru. I díky tomu je mezi domy, i v letních měsících, příjemné mikroklima. Dalším plusem je používání přírodních materiálů. V polosoukromých dvorech je použito dřevo a kámen v kombinaci s kovem. Směrem do veřejného prostoru se materiály mění na více „městské“ než „zahradní“. Faktor správně použité vegetace i správné kladení povrchů podporuje dobrý vsak dešťové vody na daném místě. Spáry dlažby jsou rozšířeny a pochozí plochy spádovány směrem do záhonů.

<h4><strong>studentská recenze projektu</strong></h4>

<em>Jan Trpkoš, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým</em>

<h6><strong>Možný směr budoucnosti bydlení – symbióza města, člověka a přírody </strong><h6>

V nově se rozvíjející a přeměňující části města je existence Alfaresidence na Vackově velmi pozitivním
a inspirativní počinem, nastiňující možný směr, jakým by se bytová zástavba mohla ubírat. Obytný soubor svým měřítkem reflektuje a doplňuje okolí a svou strukturou, výškou a kompozicí vytváří přechod mezi zástavbou činžovních a rodinných domů. Vyčnívá však, z kolem rostoucích obytných souborů, svou kvalitou a přístupem zpracování. Projekt je koncipován jako symbióza klasické husté městské zástavby
a zahradního města, z jejichž principů si bere to nejlepší. Městské bydlení s různou mírou soukromí
a intimity utopené v zeleni. Nízkopodlažní budovy díky svému členění (okna, lodžie, balkóny) a použitým materiálům působí přirozeně a harmonicky. K příjemnému vnímání prostoru a měřítka dopomáhají stromy
a další hojně zastoupená zeleň, která prostupuje celým územím a navazuje na sousední park.
K atraktivnosti přispívá i blízkost MHD, jež zvyšuje dostupnost místa.

Vstup veřejného prostoru do obytného souboru, který je např. v Německu běžný, je poměrně průkopnický. Nejedná se o ‚‚gated communities‘‘, jakousi ohraničenou enklávu uprostřed města, skrze níž by bylo nemožné se dostat, nýbrž o areál, který umožňuje prostup územím, vytváří komunikační kanál a provázání nejen s domy a prostorem uvnitř areálu, ale i s okolním urbánním prostředím a lidmi jím procházejícími.

Díky hierarchizaci prostoru, je zde rozvíjen dialog mezi soukromým a veřejným prostorem. To vede
ke vzniku rozmanitějších dějů a aktivit, a zároveň dochází k intuitivní orientaci v území. Místa setkávání jako jsou polosoukromé dvorky, či poloveřejná místa doplněná lavičkami, přispívají k posilování sousedských vztahů a vytváření neizolované komunity. K orientaci v prostoru dále napomáhají i zvolené udržitelné přírodní materiály a jejich umístění. Např. krásně stárnoucí a neustále se proměňující dřevěné fasády vnitrobloků evokují domácí hřejivou atmosféru a vybízející k setkávání sousedů a rodiny, kdežto cihlové opláštění budov směřující do veřejného prostranství má naopak reprezentativní, městský a formální charakter. Dvě dětská hřiště nabízejí vyžití pro děti, díky čemuž je toto místo, spolu s možností setkávání
a budování society, vhodné pro rodiny s dětmi. Uprostřed území se nachází (polo)veřejné prostranství, náměstíčko, pomyslné centrum, které skýtá možnost setkávání jak místních obyvatel, tak náhodných kolemjdoucích. Tento plácek je obklopen budovami, polosoukromým a soukromým prostorem, díky čemuž je zajištěna sociální kontrola a bezpečnost.

V řešeném území je zastoupeno poměrně vysoké procento zeleně, která spolu s použitými povrchy, zadržují velké množství vody na místě a zvyšující možnost zásaku. Rozmanité použití zeleně, nejenom,
že opticky dělí, odcloňuje a zjemňuje prostor, ale vytváří příjemnou atmosféru a čistší prostředí, a zároveň zprostředkovává v parných letních dnech stinná místa plná chládku. V území jsou ve velké míře použity přírodní a obnovitelné materiály, které dále zpříjemňují pobyt na tomto území.

<h4><strong>studentská recenze projektu</strong></h4>

<em>Alice Zachovalová, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým</em>

<h6><strong>Alfarezidence bydlení v zeleni</strong><h6>

Alfarezidence je kvalitním a zajímavým bydlením ve městě. Je vhodně umístěna kousek od metra a je pohodlně dostupná městskou hromadnou dopravou. Porovnáme-li komplex s okolní zástavbou, nabízí nám mnohé výhody. V areálu je patrná především práce s veřejným, poloveřejným a soukromím prostorem. Vyšší míra bezpečí i sociální kontrola těchto „polosoukromých“ prostorů doplněných o různá místa pro posezení, pobyt i možnosti her, jsou ukazatelem nejen příjemného až domáckého prostoru, ale i místa, které je vytváří příjemné bydlení i kvalitnější sousedské vztahy. Společné předzahrádky nabízejí rezidentům mnohé funkce, jako je například grilování, vytvářejí se tak společné vztahy a prostory se nestávají místem nikoho. Pozitivně je hodnocen veřejný střed, který není v dnešní době příliš častý. Nabízí tak veřejnosti vstup do samotného srdce rezidence bez jakéhokoliv porušení soukromí. Zároveň zde vzniká pocit vyloučenosti z prostoru, který je přístupný jen z části. Střed je přístupný pouze z pěšího pohledu, dostává tak lidské měřítko. Garáže jsou ukryté v podzemí pod celou rezidencí. Vstup je pouze z jedné strany.

Jak na nás má rezidence působit? Jaký byl záměr architekta? Dle skutečnosti rezidence působí jako komunitní bydlení nebo zelené město či vesnice. Tento efekt je docílen přírodními zvolenými materiály, jako je dřevo na fasádě, jemnými přechody zpevněných a nezpevněných ploch z různých materiálů a zejména pak bohatou výsadbou zeleně. Dostatečné množství zeleně vytváří příjemné mikroklima prostoru a zároveň působí blahodárně na psychiku obyvatel. Materiály jsou propustné pro vodu, a tak komplex pracuje s dešťovou vodou. Druhové složení je rozmanité, nalezneme zde mnohé druhy popínavých rostlin, stromů či keřů. Efekt pak dotvářejí trvalkové záhony. V letních měsících při plné vegetační sezóně, rostliny vytvářejí dostatečný pocit soukromí a bezpečí. Vegetace vyžaduje vysoký stupeň údržby.

Areál sám o sobě působí zapojeně a funkčně. Problémem místa je, jak navázat větší kontakt s okolními rezidencemi, které zde již jsou, nebo nově vznikají, a to ve velmi nejednotném stylu. Vstupy do středu komplexu jsou z nepřehledných míst a nejsou příliš patrné. Snaha o zjemnění přechodu do areálu je pouze z jedné strany, to ze strany skrz dětské hřiště. Alfarezidence má mnoho kladů a mnoho záporů, ale je jednou z cest, jak vytvářet kvalitní bydlení uprostřed města.

<h4><strong>studentská recenze projektu</strong></h4>

<em>Kateřina Kasiková, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým</em>

<h6><strong>Jaký je optimální poměr intimity a sociální kontroly obytného souboru?</strong><h6>

Obytný soubor na Vackově, který vznikl v roce 2012 na základě dlouhodobého výzkumu obytného prostředí je výsledkem řešení, založeném na vytvoření obrazu společenských vztahů obyvatel. Realizace implementuje formy „veřejného“ a „neveřejného“ bydlení v kompaktní městské zástavbě zahradního typu s atraktivními prostory, které vytvářejí různou míru intimity, stanovují význam a smysl využití. Avšak míra otevřenosti celého prostoru sahá na limitní hranici intimity a soukromí. Obyvatelé vyšších pater, kteří nejsou odcloněni plotem či zelení si nahlížejí do svých bytů přímo ukázkově. Proto se zde naskýtá otázka jaká je optimální hranice rozhraní soukromých prostorů.

V měřítku vztahu k celku čtvrti autoři projektu už tolik ale nedomýšleli komplexní provázanost a prostupnost. Alfarezidence působí v celkovém urbánním prostředí jako by byla vytržena z kontextu. Návaznost okolních areálů, budov či prostranství není nijak řešena a obytný soubor tolik nepřispívá do celistvosti. Velikost tohoto komplexu odpovídá velikosti městského bloku při hustotě 300 obyvatel na 1 ha a jeho členění je založeno na vytvoření 3 „hnízd“, kde každé obsahuje 3 – 4 domy včetně polosoukromých prostorů se zahradami, doplněných o pobytové a herní plochy. Kvalita těchto polosoukromých prostorů je po 10ti letech stále vysoká. Zeleň vykazuje známky pravidelné a pečlivé údržby, která je v dnešní době velmi žádoucí.

Provedení objektů reflektuje základní kvality prostředí – lidské měřítko, míru soukromí a sociální kontrolu. Odpovídá nejenom charakteru parteru, ale i prostředí. Dřevěné vnitřní fasády polosoukromých dvorů navozují domácí atmosféru a orientují nás dovnitř parteru. Naopak vnější cihelná fasáda s lodžiemi vyjadřuje opačný směr navenek. Pokud vyhodnotím blízké okolí nikde není tato implikace dvojtypé fasády použita. Nízká zástavba zdůrazňuje vazbu člověka k zemi a místu, jejíž propojení interiéru a exteriéru dodává obyvatelům přímý kontakt se zahradou.

Celkově projekt mohu vyhodnotit velmi kladně, avšak řešení návaznosti obytného souboru k celkovému urbanismu shledávám jako nedostatečné a nepřispívá tak ke zkvalitnění veřejného prostoru. Zároveň míra intimity vnitřních prostranství je nízká a lidem, kteří preferují více soukromí bych tento bytový komplex nedoporučila.

<h4><strong>studentská recenze projektu</strong></h4>

<em>Kateřina Tomsová, 01/2022, U6 2021 – Vztah mezi veřejným a soukromým</em>

<h6><strong>Alfarezidence jako skvělá ukázka řešení bytových komplexů</strong><h6>

<h4><strong>odkazy a zdroje</strong></h4>

<ul>